Zákon o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku.

Poplatníkům, kteří přihlásili válečné škody podle dekretu presidenta republiky ze dne 31. srpna [1945, č. 54 Sb.] , o přihlašování a zjišťování válečných škod a škod způsobených mimořádnými poměry, po případě podle nařízení Slovenské národní rady ze dne 3. července 1945, č. 67 Sb. n. SNR, o přihlašování škod, způsobených válečnými událostmi, poskytne vyměřovací úřad bezúročný odklad placení dávek až do výše 50 % přihlášené částky do té doby, dokud nebude rozhodnuto o výši pohledávky, vyplývající z nároku na náhradu škody.

Trestného činu se dopouští ten, kdo ve věci vlastního majetku nebo majetku příslušníků své rodiny, jako držitel majetku nebo orgán pověřený jeho správou ( [§ 16, odst. 1] ) anebo jako zástupce nebo zmocněnec v rozporu s informací stranou mu danou v přihlášce (přiznání), v odpovědi na dotaz finančního úřadu, v opravném prostředku nebo v jakémkoliv jiném podání k finančnímu úřadu něco nesprávného uvede nebo potvrdí nebo něco, co jest povinen uvésti, zatají, nebo do stanovené lhůty přihlášku (přiznání) nepodá, je-li takové jednání nebo opomenutí způsobilé zmařiti vyměření zákonné dávky z majetkového přírůstku nebo dávky z majetku nebo přivoditi její menší vyměření než zákonné.

Kdo se dopustí trestného činu uvedeného v odstavci 1 úmyslně, jsa si vědom toho, že toto jednání nebo opomenutí jest způsobilé vyměření zákonné dávky z majetkového přírůstku nebo dávky z majetku zmařiti nebo přivoditi vyměření menší než zákonné dávky, bude potrestán:

propadnutím majetku, který byl zatajen, dopustil-li se trestného činu vlastník majetku. Nemůže-li býti propadnutí vysloveno, na př. proto, že vinník zatajený majetek již nevlastní, uloží se náhradní pokuta ve výši obecné ceny zatajeného majetku. Také v případech hodných zvláštního zřetele může býti na místě propadnutí vyslovena náhradní pokuta ve výši obecné ceny zatajeného majetku. Žádost za uložení náhradní pokuty jest podati u úřadu, který provádí trestní vyšetřování, a to nejdéle ve lhůtě k podání závěrečné obrany;

pokutou až do výše obecné ceny majetku, který byl zatajen, dopustila-li se trestného činu jiná osoba než vlastník majetku;

pokutou až do výše částky, o kterou byla zákonná dávka z majetkového přírůstku nebo dávka z majetku zkrácena nebo nebezpečí zkrácení vydána, ve všech ostatních případech.

Propadnutí majetku podle ustanovení odstavce 2, písm. a) nabývá účinnosti zároveň s odsuzujícím trestním nálezem, kterým bylo vysloveno, nebo vydáním výměru o povolení upuštění od dalšího trestního řízení. Majetek může býti ještě před vydáním nálezu nebo výměru zajištěn, při čemž k vydání zajišťovacího příkazu jako důvod stačí okolnost, že bylo proti poplatníkovi zahájeno platně trestní řízení podle tohoto zákona.

Mimo tresty, uvedené v odstavci 2, budiž v trestním nálezu vyřčeno, že bude nález bez odůvodnění uveřejněn na útraty vinníkovy v jednom nebo v několika časopisech. Vedle uveřejnění v časopisech nebo místo něho lze vyřknouti, že nález bude veřejně vyvěšen nebo jinak vyhlášen v obci, v níž vinník bydlí.

Kdo se dopustí trestného činu uvedeného v odstavci 1 v úmyslu zákonnou dávku z majetkového přírůstku nebo dávku z majetku zkrátiti, anebo kdo použije při trestném činu uvedeném v odstavci 1 prostředků k oklamání úřadu zvláště způsobilých, bude potrestán, mimo tresty, uvedené v odstavcích 2 a 4, vězením od jednoho měsíce do jednoho roku. Ustanovení odstavce 2 o náhradní pokutě - vyjma případy, kde propadnutí nemůže býti vysloveno - zde však neplatí.

Kdo se dopustí trestného činu uvedeného v odstavci 1 z hrubé nedbalosti, bude potrestán pokutou až do výše 50 % částky, o kterou byla zákonná dávka z majetkového přírůstku nebo dávka z majetku zkrácena nebo nebezpečí zkrácení vydána.

Kdo se dopustí trestného činu uvedeného v odstavci 1 jinak z nedbalosti, než jak jest uvedeno v odstavci 6, bude potrestán pokutou až do výše Kčs 50.000,-.

Kdo návodem, radou, utvrzováním, slíbením nebo poskytnutím pomoci nebo jinak vědomě spolupůsobil k trestnému činu uvedenému v odstavcích 2 nebo 5, bude potrestán neodvisle na potrestání přímých pachatelů, pokutou až do výše 50 % částky, o kterou byla zákonná dávka z majetkového přírůstku nebo dávka z majetku zkrácena nebo nebezpečí zkrácení vydána.

O trestných činech uvedených v předchozích odstavcích provádí trestní vyšetřování a vydá trestní nález příslušná berní správa. Jde-li však o trestný čin podle odstavce 5, předloží případ nalézacímu senátu, který rozhodne o vině a trestu.

Trestnost činů uvedených v [§ 71] zaniká, opraví-li vinník u příslušného úřadu nebo doplní-li své údaje, nebo učiní-li dodatečné podání, jímž byl podle zákona povinen a které opominul, a zároveň zaplatí, byla-li dávka zkrácena, tuto částku u příslušného berního úřadu. Musí tak učiniti dříve než byla u něho zahájena kontrola podle [§ 75] nebo dříve než bylo proti němu zahájeno trestní řízení podle tohoto zákona, podle zákona o daních přímých nebo podle zákona o dani z obratu.

Trestnost činů uvedených v [§ 71, odst. 8] zaniká, oznámí-li návodce nebo pomahač, dříve než bylo proti němu zavedeno trestní řízení ( [§ 74] ), u příslušného úřadu, že se dopustil trestného činu.

Trestné činy uvedené v [§ 71, odst. 2] a [5] se promlčují v 10 letech, ostatní trestné činy uvedené v [§ 71] v 5 letech.

Trestní řízení se zahajuje kromě případu uvedeného v [§ 65, odst. 1] tím, že se uzavřená obsílka, vyznačující trestný čin a den, kdy se má obviněný dostaviti k výslechu, doručí obviněnému do vlastních rukou nebo že se jinak písemně nebo protokolárně sdělí obviněnému, že se proti němu zahajuje trestní řízení.

Vydání trestního nálezu musí - vyjímajíc případy uvedené v [§ 65, odst. 1 tohoto zákona] a v § 218 zákona o přímých daních - předcházeti alespoň jeden výslech obviněného.

Prvý výslech se ukončí tím, že vyšetřující úřad oznámí obviněnému protokolárně podrobně skutkovou podstatu trestného činu a všechny důvody podezření proti němu. Obviněný jest oprávněn se k tomuto sdělení ihned vyjádřiti. Žádá-li o to, poskytne se mu za tím účelem 15denní lhůta. O tom, že může žádati za tuto lhůtu, budiž obviněný poučen; že se tak stalo, budiž poznamenáno do jednacího protokolu.

Obviněný jest oprávněn žádati za vydání oklepu protokolu o každém výslechu, a to bez rozdílu, jde-li o výslech skončený, či o části téhož výslechu, pokud byl přerušen. Byla-li obviněnému poskytnuta 15denní lhůta ve smyslu předchozího odstavce, započne běžeti ode dne, jenž jde po dni doručení oklepu protokolu.

Finanční úřady jsou oprávněny svými orgány konati u poplatníků dávky z majetkového přírůstku a dávky z majetku kontroly, týkající se všech okolností, které mají význam pro uložení těchto dávek. Za tím účelem mohou v rozsahu nutném pro zjištění základů uvedených dávek zejména:

nahlížeti v pracovních hodinách do obchodních a hospodářských knih, záznamů, zápisů, dokladů, korespondence a listin a vyslýchati zaměstnance,

prohlížeti v pracovních hodinách pozemky, budovy, obchodní, řemeslné a průmyslové provozovny, zařízení, zásoby, jakož i jiné majetkové předměty.

Poplatníci nebo jejich zástupci jsou povinni revisním orgánům podávati všechna vysvětlení, jichž je třeba k vyměření dávek.

Jakékoliv jednání směřující k tomu, aby činnost revisních orgánů byla mařena nebo ztěžována, trestají - pokud toto jednání nezakládá skutkovou podstatu trestného činu stíhaného podle všeobecného trestního zákona - pokutou do 500.000 Kčs nebo vězením do tří let nálezací senáty zřízené podle zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb., o přímých daních, ve znění zákona ze dne 2. července 1936, č. 226 Sb., a to v řízení předepsaném pro stíhání zkrácení přímých daní. Místně příslušný jest senát, v jehož obvodu bylo trestné jednání spácháno. Pro promlčení trestnosti a výkon trestu platí ustanovení § 206, odst. 2 až 4 zákona o přímých daních.

Ministr financí se zmocňuje, aby vydával, na Slovensku na návrh pověřence financí a v dohodě s ním, ve Sbírce zákonů a nařízení doplňující ustanovení, jež by zabránila případnému úniku majetku z přihlašovací povinnosti, nebo z povinnosti k dávce z majetkového přírůstku nebo k dávce z majetku.