Zákon o národním pojištění.

Všechna odvětví národního pojištění provádí jako jediný nositel pojištění Ústřední národní pojišťovna (jinak v zákoně jen „pojišťovna“).

Ústřední národní pojišťovna je právnickou osobou. Její sídlo je v Praze.

Ve věcech spadajících výlučně do působnosti územní organisační složky ( [§ 153] ) nebo jí se týkajících, může býti Ústřední národní pojišťovna žalována také u soudu, v jehož obvodu je sídlo územní organisační složky.

Ústřední národní pojišťovna vykonává činnost svou ústřednou ( [§§ 154 až 165] ) a svými územními organisačními složkami, jimiž jsou:

Ústřední národní pojišťovna svou ústřednou zejména řídí, organisuje a jednotně upravuje činnost všech složek národního pojištění a dohlíží na ni, vydává směrnice a zásady pro provádění pojištění, soustřeďuje a řídí službu pojistně matematickou, statistickou, evidenční, hospodářsko-finanční, provozně technickou, účetní a tiskovou, řídí zdravotní péči (léčebnou péči, zřizování a provozování nemocnic, léčeben, ozdravoven, lázní, lékáren a pod.), řídí provádění úrazové zábrany, pečuje o hájení zájmů národního pojištění, podává návrhy a dobrozdání ve věcech týkajících se národního pojištění a pečuje o plnění ostatních úkolů společných všem odvětvím národního pojištění nebo všem územním organisačním složkám.

Ústřední národní pojišťovna může provádění některých úkolů podle odstavce 1 přenésti na všechny nebo některé územní organizační složky. Stejně může přenésti provádění některých úkolů národních pojišťoven ( [§ 166, odst. 1] ) na sebe.

Orgány Ústřední národní pojišťovny jsou:

Sbor delegátů se skládá z předsedy a místopředsedů Ústřední národní pojišťovny a z členů (náhradníků), které vysílají správní sbory národních pojišťoven ( [§ 168] a [§ 170, č. 2] ), a jejichž počet určí volební řád ( [§ 182] ).

Sboru delegátů náleží:

usnášeti se o zásadních směrnicích pro činnost Ústřední národní pojišťovny,

usnášeti se o hospodářském plánu a rozpočtu pojišťovny ( [§ 200] ),

schvalovati zprávy o činnosti ústavu a účetní závěrky,

voliti z řad pojištěnců, nikoliv však z členů sboru delegátů, předsedu a místopředsedy Ústřední národní pojišťovny, ostatní členy (náhradníky) představenstva a členy (náhradníky) revisní komise Ústřední národní pojišťovny,

stanoviti se schválením ministerstva sociální péče náhrady a odměny za zvláštní výkony pro členy zastupitelských sborů Ústřední národní pojišťovny a jejích organisačních složek.

Ředitelství Ústřední národní pojišťovny je povinno podávati sboru delegátů zprávy o činnosti pojišťovny, jejích územních složek a o stavu národního pojištění.

Schůze sboru delegátů svolává předseda Ústřední národní pojišťovny alespoň dvakrát za rok. Je povinen svolati schůzi sboru delegátů nejpozději do měsíce, žádá-li o svolání alespoň jedna třetina delegátů.

Představenstvo Ústřední národní pojišťovny se skládá z předsedy a dvou místopředsedů Ústřední národní pojišťovny a 9 členů (náhradníků).

Z celkového počtu členů (náhradníků) včetně předsedy a místopředsedů připadá na zastoupení pojištěnců ze zemí českých dvě třetiny a ze Slovenska jedna třetina.

Členové (náhradníci) představenstva buďtež vybíráni tak, aby byla zajištěna jejich odborná způsobilost a aby se dostalo všem vrstvám pojištěnců přiměřeného zastoupení.

Předsedu Ústřední národní pojišťovny a dva místopředsedy volí sbor delegátů. Jejich volbu potvrzuje president republiky. Je-li předsedou Čech, je prvním místopředsedou Slovák a naopak. Předseda musí bydleti v Praze.

Práva a povinnosti předsedy určuje jednací řád. Předseda zejména svolává schůze sboru delegátů a představenstva Ústřední národní pojišťovny a předsedá jim. Hlasuje však pouze při rovnosti hlasů.

Má-li předseda za to, že usnesení sboru delegátů nebo představenstva je v rozporu s příslušnými předpisy, je oprávněn a povinen předložiti je k rozhodnutí ministerstvu sociální péče a zadržeti jeho výkon až do tohoto rozhodnutí. Nerozhodne-li ministerstvo sociální péče do měsíce, nabývá usnesení platnosti.

Při zaneprázdnění předsedy přechází jeho funkce na místopředsedu podle pořadí.

Představenstvu náleží správa národního pojištění, pokud tímto zákonem, jednacím řádem nebo předpisem není svěřena jiným orgánům. Zejména mu přísluší:

voliti členy odborných komisí ( [§ 161] );

přijímati a propouštěti zaměstnance ústředny;

vydati léčebný řád ( [§ 59] ) a usnášeti se o jeho změnách;

podávati ministerstvu sociální péče návrhy na obecnou úpravu podmínek výkonu zdravotnické služby a schvalovati všeobecné směrnice a úmluvy v těchto věcech;

sjednávati společné úmluvy s nemocnicemi a jinými léčebnými ústavy;

usnášeti návrhy pro sbor delegátů;

činiti opatření k odstranění sociálních tvrdostí, které se vyskytnou při provádění tohoto zákona;

rozhodovati o věcech, které si k rozhodnutí vyhradí nebo které mu ředitelství Ústřední národní pojišťovny k rozhodnutí předloží.

jmenovati členy ředitelství Ústřední národní pojišťovny;

zřizovati a organisovati okresní národní pojišťovny ( [§ 174] );

schvalovati jmenování členů ředitelství národních pojišťoven ( [§ 173] ) a okresních národních pojišťoven ( [§ 181] );

vydati jednací řád a usnášeti se o jeho změnách ( [§ 192] );

vydati instrukce pro ředitelství Ústřední národní pojišťovny ( [§ 165] ) a pro ředitelství národních pojišťoven ( [§ 173] ) a usnášeti se o jejich změnách;

usnášeti se o tom, zda má pojišťovna nabýti nemovitostí, mají-li býti nemovitosti zatíženy nebo zcizeny, kromě nabytí nemovitostí v řízení exekučním a konkursním, aby byla odvrácena škoda;

vydati směrnice pro ukládání jmění Ústřední národní pojišťovny;

vydati služební a disciplinární řád pro zaměstnance Ústřední národní pojišťovny ( [§ 188] ) a usnášeti se podle něho o počtu míst zaměstnaneckých v národním pojištění (systemisaci) a o počtu služebních míst s trvalým poměrem (definitivně);

Představenstvo může některé úkoly správy přenésti na ředitelství Ústřední národní pojišťovny nebo na národní pojišťovnu.

Členové představenstva mohou se účastniti schůzí sboru delegátů s hlasem poradním.

K projednávání věcí určitého druhu může představenstvo ustaviti zvláštní odborné komise. Členy komisí mohou býti vedle členů představenstva a jejich náhradníků také jiní zástupci pojištěnců, jejichž odborná způsobilost zaručuje řádné plnění komise.

Jako zvláštní odbornou komisi pro otázky vlastní zdravotní péče zřídí představenstvo zdravotnickou radu Ústřední národní pojišťovny (§ 194).

Podrobná ustanovení o složení a působnosti komisí podle odstavců 1 a 2 obsahuje jednací řád.

Revisní komise Ústřední národní pojišťovny se skládá ze šesti členů (jejich náhradníků), volených sborem delegátů z řad pojištěnců. Členem revisní komise nesmí býti, kdo je členem jiného zastupitelského sboru ( [§§ 156] , [158] , [168] a [177] ) nebo jiné revisní komise ( [§§ 172] a [180] ) nebo zaměstnancem Ústřední národní pojišťovny.

Z celkového počtu členů (náhradníků) připadají na zastoupení ze zemí českých čtyři členové (náhradníci) a ze Slovenska dva členové (náhradníci).

Revisní komise Ústřední národní pojišťovny zvolí ze sebe předsedu (místopředsedu), který svolává a řídí její schůze. Je-li předsedou Čech, je místopředsedou Slovák a naopak.

Členové revisní komise buďtež vybíráni tak, aby byla zajištěna jejich odborná způsobilost.

K pracím revisní komise mohou býti se souhlasem představenstva přibráni i znalci, kteří nejsou jejími členy.

Revisní komise Ústřední národní pojišťovny provádí věcné i formální revise hospodaření Ústřední národní pojišťovny a zkoumá účetní závěrky a výroční zprávy. O výsledku revisí a zkoumání podává zprávu představenstvu a po případě též sboru delegátů.

Ředitelství Ústřední národní pojišťovny se skládá z pěti členů, z nichž alespoň jeden je Slovák. Jeden z členů ředitelství, který musí býti lékařem, řídí zdravotní službu. Členy ředitelství jmenuje představenstvo se schválením ministerstva sociální péče, které, pokud jde o slovenského člena, vyslechne pověřenectvo sociální péče.

Ředitelství Ústřední národní pojišťovny je výkonným orgánem Ústřední národní pojišťovny.

Ředitelství řídí práce Ústřední národní pojišťovny, podává návrhy a zprávy představenstvu a sboru delegátů, provádí jejich usnesení a rozhoduje ve všech věcech, jež nepatří do působnosti sboru delegátů nebo představenstva.

Členové ředitelství účastní se schůzí představenstva, jeho odborných komisí a sboru delegátů s hlasem poradním.

Předseda Ústřední národní pojišťovny (úřadující místopředseda) může se účastniti schůzí ředitelství a předsedati jim.

Působnost ředitelství, jeho jednotlivých členů a jejich zastupování upraví blíže instrukce, kterou vydá představenstvo. Instrukce stanoví zejména také, za jakých podmínek mohou jednotliví členové ředitelství podávati návrhy představenstvu.

Národní pojišťovny:

řídí činnost okresních národních pojišťoven a dozírají na ni,

rozhodují o dávkách důchodového pojištění, provádějí jejich výplatu a veškerou činnost s tím souvisí, kontrolující důchodce a účastní se provádění úrazové zábrany,

vedou zdravotní péči a účastní se provádění léčebné péče o pojištěnce a důchodce, po případě o jejich rodinné příslušníky podle léčebného řádu,

spolupůsobí při poskytování úvěru v rámci hospodářského plánu a rozpočtu národního pojištění,

spravují nemocnice a jiné léčebné ústavy a zařízení s výjimkou těch ústavů, jejichž správu vyhradí představenstvo ústředně,

účastní se podle směrnic ústředny evidenční a statistické služby,

provádějí úkoly přenesené na ně podle [§ 154, odst. 2] ,

jednají v mezích své příslušnosti za Ústřední národní pojišťovnu před soudy a úřady.

Národní pojišťovna může provádění některých svých úkolů přenésti na okresní národní pojišťovny ve svém obvodu.

Orgány národních pojišťoven jsou:

Správní sbor se skládá z 12 členů (jejich náhradníků), volených z řad pojištěnců správními výbory okresních národních pojišťoven, jež spadají do obvodu národní pojišťovny.

Ustanovení [§ 158, odst. 3] platí zde obdobně.

Správní sbor volí ze sebe předsedu a dva místopředsedy.

Práva a povinnosti předsedy určuje jednací řád.

Má-li předseda za to, že usnesení správního sboru odporuje platným předpisům, jest oprávněn a povinen předložiti toto usnesení k rozhodnutí představenstvu a zadržeti výkon až do tohoto rozhodnutí. Představenstvo rozhodne do jednoho měsíce, jinak usnesení nabývá platnosti.

Správnímu sboru náleží správa národní pojišťovny, pokud tímto zákonem, jednacím řádem nebo jiným předpisem není svěřena jiným orgánům. Zejména mu přísluší:

K projednání věci určitého druhu může správní sbor ustaviti zvláštní odborné komise. Ustanovení [§ 161, odst. 1, věty druhé] a [odst. 3] platí zde obdobně.

Správní sbor může některé úkony správy přenésti na ředitelství národní pojišťovny.

Revisní komise národní pojišťovny.

Revisní komise národní pojišťovny se skládá ze tří členů (jejich náhradníků) volených správním sborem z řad pojištěnců. Ustanovení [§ 162, odst. 1, věty druhé] , [odst. 3, věty prvé a odst. 4 a 5] platí zde obdobně.

Revisní komise provádí věcné i formální revise hospodaření národní pojišťovny. O výsledku revisí podává pravidelně zprávy správnímu sboru, po případě též představenstvu a revisní komisi Ústřední národní pojišťovny, jestliže si je vyžádají.

Ředitelství národní pojišťovny.

Ředitelství národní pojišťovny má nejvýše čtyři členy. Jeden z členů ředitelství, který musí býti lékařem, řídí zdravotní službu. Členy ředitelství jmenuje správní sbor národní pojišťovny. Jmenování podléhá schválení představenstva.

Ředitelství je výkonným orgánem národní pojišťovny. Řídí práce národní pojišťovny, podává návrhy a zprávy správnímu sboru, provádí jeho usnesení a rozhoduje ve všech věcech, jež nepatří do působnosti správního sboru.

Členové ředitelství se účastní schůzí správního sboru a jeho odborných komisí s hlasem poradním.

Předseda správního sboru, po případě úřadující místopředseda, může se účastniti schůzí ředitelství a předsedati jim.

Působnost ředitelství, jeho jednotlivých členů a jejich zastupování upraví blíže instrukce, kterou vydá představenstvo. Instrukce stanoví zejména také, za jakých podmínek mohou jednotlivý členové ředitelství podávati vlastní návrhy správnímu sboru.

Ústřední národní pojišťovna zřizuje se souhlasem ministerstva sociální péče okresní národní pojišťovny a stanoví jejich obvody a sídla s ohledem na počet pojištěnců, místní potřeby a účelnou správu pojištění; Ústřední národní pojišťovna může též měnit obvod působnosti okresních národních pojišťoven a jejich sídla a slučovati je. Na Slovensku se tak děje na návrh národní pojišťovny zřízené pro Slovensko.

Ústřední národní pojišťovna může stanoviti, že působnost okresní národní pojišťovny v sídle národní pojišťovny vykonává národní pojišťovna. Pro tuto působnost národních pojišťoven platí ustanovení o místní příslušnosti okresní národní pojišťovny ( [§ 218] ) a jiné předpisy o okresních národních pojišťovnách.

Opatření podle odstavců 1 a 2 vyhlašují se v Úředním listě.

Okresní národní pojišťovny

přijímají přihlášky k pojištění, odhlášky a jiná hlášení,

vybírají, předpisují a vymáhají pojistné,

rozhodují o dávkách nemocenského pojištění a provádějí veškerou činnost spojenou s jejich poskytováním,

provádějí v mezích zmocnění daného podle [§ 154, odst. 2] nebo [§ 166, odst. 2] jiné úkony národního pojištění,

jednají v mezích své příslušnosti za Ústřední národní pojišťovnu před soudy a úřady.

Ve své činnosti řídí se okresní národní pojišťovny směrnicemi Ústřední národní pojišťovny a národní pojišťovny, do jejíhož obvodu náleží.

Ústřední národní pojišťovna může vydati vyhláškou v Úředním listě směrnice o tom, které jiné další úkony národního pojištění, než které jsou uvedeny v odstavci 1, mají prováděti okresní národní pojišťovny a které z úkonů tam uvedených budou v určitých případech přeneseny na jiné složky Ústřední národní pojišťovny, po případě podle potřeby na pobočky okresních národních pojišťoven, které v závodech působí v součinnosti se závodním zastupitelstvem zaměstnanců.

Niektoré úlohy národného poistenia môžu vykonávať aj príslušné orgány jednotnej odborovej organizácie. Ktoré úlohy to sú, a spôsob, akým sa vykonávajú, určí Ministerstvo práce a sociálnej starostlivosti vyhláškou v Úradnom liste.

Orgány okresní národní pojišťovny jsou:

Správní výbor se skládá z 10 členů (jejich náhradníků) volených pojištěnci z jejich řad.

Správní výbor volí ze sebe předsedu a místopředsedu, jejichž práva a povinnosti určuje jednací řád.

Předseda (úřadující místopředseda) správního výboru je oprávněn a povinen předložiti neodkladně k rozhodnutí správnímu sboru národní pojišťovny usnesení správního výboru, o němž má za to, že odporuje příslušným předpisům, a zadržeti jeho výkon až do tohoto rozhodnutí.

Správnímu výboru náleží správa okresní národní pojišťovny, pokud tímto zákonem, jednacím řádem nebo jiným předpisem není svěřena orgánům jiným. Zejména mu přísluší:

voliti z řad pojištěnců členy (náhradníky) správního sboru národní pojišťovny ( [§ 168, odst. 1] ),

voliti svého předsedu, místopředsedu a členy odborných komisí,

voliti členy revisní komise a jejich náhradníky,

usnášeti se o návrhu každoročního dílčího rozpočtu okresní národní pojišťovny v rámci hospodářského plánu a rozpočtu národního pojištění ( [§ 157, odst. 1, č. 2] ) a schvalovati každoroční zprávu o činnosti a účetní zprávu o hospodaření okresní národní pojišťovny,

dbáti o provádění léčebné péče v rámci léčebného řádu ( [§ 59] ),

rozhodovati o podporách z podpůrného fondu ( [§ 204] ),

rozhodovati o věcech, které si vyhradí nebo které mu ředitelství k rozhodnutí předloží.

K projednání věcí určitého druhu může správní výbor ustaviti zvláštní komise. Ustanovení [§ 161, odst. 1, věty druhé] a [odst. 3] platí zde obdobně.

Revisní komise okresní národní pojišťovny.

Revisní komise okresní národní pojišťovny se skládá ze tří členů, volených správním výborem z řad pojištěnců, a jejich náhradníků. Ustanovení [§ 162, odst. 1, věty druhé] , [odst. 3, věty první a odst. 4 a 5] platí zde obdobně.

Revisní komise provádí alespoň jednou za čtvrt roku revisi pokladny, účetnictví pojišťovny a příslušných knih, listin a dokladů. O výsledku revisí podává zprávy správnímu výboru, po případě správnímu sboru a revisní komisi národní pojišťovny anebo představenstvu a revisní komisi Ústřední národní pojišťovny, jestliže si je vyžádají.

Ředitelství okresní národní pojišťovny.

Ředitelství je výkonným orgánem okresní národní pojišťovny. Skládá se ze dvou členů, kteří jsou společně odpovědni za vedení okresní národní pojišťovny. Jeden z nich, který musí býti lékařem, řídí zdravotní službu okresní národní pojišťovny, druhý řídí ostatní činnosti okresní národní pojišťovny.

Má-li okresní národní pojišťovna ve třech po sobě jdoucích kalendářních letech průměrný počet pojištěnců alespoň 100.000, může představenstvo určiti, že řízení této pojišťovny náleží tříčlennému ředitelství, jehož jeden člen, který musí býti lékařem, řídí zdravotní službu. Pomine-li věcná potřeba, může představenstvo toto opatření zrušiti.

Členy ředitelství jmenuje správní sbor národní pojišťovny, do jejíhož obvodu okresní národní pojišťovna náleží. Jmenování podléhá schválení představenstva.

Ředitelství řídí práce okresní národní pojišťovny, podává návrhy správnímu výboru, provádí jeho usnesení a rozhoduje o všech věcech, jež nepatří do působnosti správního výboru.

Členové ředitelství účastní se schůzí správního výboru s hlasem poradním.

Předseda (úřadující místopředseda) správního výboru může se účastniti schůzí ředitelství a předsedati jim.

Působnost ředitelství, jeho jednotlivých členů a jejich zastupování upraví instrukce a služební předpisy vydané ústřednou, po případě národní pojišťovnou. Instrukce stanoví zejména také, za jakých podmínek mohou jednotliví členové ředitelství podávati vlastní návrhy správnímu výboru.

Ústřední pojišťovna sestaví podle platných celostátních směrnic ve shodě s celostátním hospodářským plánováním dlouhodobý hospodářský plán a rozpočet. Mimo to sestavuje hospodářský plán a rozpočet vždy pro nejbližší rok.

Ústřední národní pojišťovna vede své hospodářství a zjišťuje jeho výsledky odděleně pro pojištění nemocenské a pro pojištění důchodové. Rovněž se odděleně sledují a zjišťují hospodářské výsledky pojištění zaměstnanců a pojištění osob samostatně výdělečně činných včetně spolupracujících členů rodiny.

Ústřední národní pojišťovna jest povinna vedle jmění kmenového a podpůrných fondů vytvářeti a udržovati bezpečnostní fond nemocenského pojištění.

V bezpečnostním fondu musí býti alespoň částka rovnající se čtvrtině středních ročních výdajů nemocenského pojištění za poslední tři léta; jeho výše nesmí však přesáhnouti částku rovnající se polovině středních ročních výdajů za tuto dobu.

Jakmile se zjistí, že příjmy nestačí na úhradu nákladů, a nedosahuje-li bezpečnostní fond ani nejnižší částky uvedené v odstavci 2 a nelze-li předpokládati, že se poměry v nejbližší době zlepší, zvýší se pojistné podle [§ 118, odst. 1] .

U každé okresní národní pojišťovny se zřídí podpůrný fond nemocenského pojištění, do něhož plynou náhrady podle [§ 18, odst. 2] a [§ 113, odst. 1] a příslušné části pokut podle [§ 18, odst. 1] a [§ 19] , jakož i dary. Ústřední národní pojišťovna může přiděliti podpůrným fondům zvláštní příspěvek.

Z podpůrného fondu může okresní národní pojišťovna poskytovati podle směrnic ústředny v případech zvláštního zřetele hodných podpory pojištěncům a jejich rodinným příslušníkům, kteří sice nemají nárok na dávku nemocenského pojištění, u nichž však podpora jest se zřetelem k jejich sociálním a zdravotním poměrům potřebná a účelná. Rovněž se mohou z podpůrného fondu poskytovati podle směrnic ústředny jiné podpory sledující účel tohoto zákona.

Majetek Ústřední národní pojišťovny, pokud netvoří jmění kmenové a není vynaložen na výdaje pojištění podle tohoto zákona nebo k účelům zdravotní péče o pojištěnce a jejich rodiny, se ukládá podle směrnic schválených ministerstvem financí.

Poskytla-li Ústřední národní pojišťovna zápůjčku, může se uspokojit z cenných papírů, které jí byly dány do zástavy, je-li dlužník v prodlení, bez soudního řízení a smí je po předchozí pohrůžce dáti veřejně prodati.

Výkazy Ústřední národní pojišťovny o jejich splatných pohledávkách ze zápůjček, anuit, z úroků a z ostatního smluveného příslušenství jsou exekučními tituly.

Pojišťovna jest oprávněna podle platných předpisů nabývati, zřizovati a provozovati ambulatoria, diagnostické stanice, léčebné ústavy, ozdravovny, zotavovny a jiné podobné ústavy a zařízení v rámci celostátního plánu zdravotní péče (§ 193).

Pro ambulatoria neplatí ustanovení zákona ze dne 30. dubna 1870, č. 68 ř. z., o organizaci veřejné zdravotní služby, a obdobná ustanovení zákl. čl. XIV/1876, o úpravě zdravotnictví.

K provozu ústavů podle odstavce 1, pokud se v nich umisťují a stravují nemocní není zapotřebí hostinské koncese.

Pojišťovna, i když nemá lékárnu podle odstavce 1, je oprávněna vydávati lékařům, pojištěncům a jejich rodinným příslušníkům svými lékaři (lékárníky) léčivé speciality a volně prodejné léky.

Pojišťovna může prováděti retaxaci receptů a zkoumati složení a jakost léků odebíraných z lékárny.

Pojišťovna je oprávněna nakupovati ve velkém léky, léčiva, obvazový materiál, materiál používaný při péči o chrup, léčebné, diagnostické, orthopedické, optické a jiné pomocné prostředky, jakož i lékařská zařízení a přístroje s výhodami platnými pro velkoobchod a vydávati je lékařům, pojištěncům a jejich rodinným příslušníkům, a to pokud jde o léky, za podmínek [§ 210, odst. 2] .

Pojišťovna může nabýti oprávnění vydávati tiskopisy, a to i periodické, vlastním nákladem.

Dozor nad prováděním národního pojištění vykonává ministerstvo sociální péče. Dozor nad prováděním zdravotní a léčebné péče národního pojištění vykonává toto ministerstvo v dohodě s ministerstvem zdravotnictví a dozor v zásadních otázkách finančního hospodaření v dohodě s ministerstvem financí.

Hospodaření Ústřední národní pojišťovny podléhá kontrole nejvyššího účetního kontrolního úřadu.

Ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem financí schvaluje hospodářské lány a rozpočty Ústřední národní pojišťovny ( [§ 200] ).

Početní podklady národního pojištění a jejich změny, jakož i pojistné matematické bilance Ústřední národní pojišťovny podléhají schválení ministerstva sociální péče.

Ústřední národní pojišťovna jest povinna předkládati vládě prostřednictvím ministerstva sociální péče za každý kalendářní rok přehled o stavu národního pojištění spolu se zprávou a statistickými výkazy o svém hospodaření, o vývoji pojištění a o stavu majetku a zprávu o jeho uložení. Tuto zprávu jest předkládati nejpozději do konce roku za rok minulý.

Usnesení představenstva Ústřední národní pojišťovny o nabytí, zcizení nebo zatížení nemovitostí ( [§ 160, odst. 1, č. 7] ) vyžaduje souhlasu ministerstev sociální péče a financí, jestliže částka, za kterou má býti nemovitostí nabyto nebo za kterou mají býti zcizeny nebo mají býti zatíženy, přesahuje 30,000.000 Kčs.

Ministerstvo sociální péče jest oprávněno žádati, aby mu Ústřední národní pojišťovna předložila knihy, listiny, zápisy a doklady a aby mu bylo dáno vysvětlení potřebné k provádění dozoru.

Ministerstvo sociální péče může dále vyžadovati, aby orgány Ústřední národní pojišťovny byly svolány ke schůzím s uvedením předmětu jednání, a může je samo svolati, nebylo-li jeho vyzvání vyhověno.

Nejsou-li orgány Ústřední národní pojišťovny zřízeny nebo zdráhají-li se vykonávati své povinnosti, může ministerstvo sociální péče po předchozím marném upozornění provésti samo na náklady Ústřední národní pojišťovny nutná opatření spadající do působnosti těchto orgánů.

Ministerstvo sociální péče může rozpustiti představenstvo Ústřední národní pojišťovny, nedbá-li ve svých usneseních přes výstrahu opětovně právních předpisů a ustanovení jednacího řádu nebo vzpírá-li se příkazům vydávaným při provádění státního dozoru, a převésti správu a zastupování Ústřední národní pojišťovny na komisi, kterou samo jmenuje. Tato komise spravuje a zastupuje Ústřední národní pojišťovnu podle předpisů platných jinak pro představenstvo až do doby, kdy se ustaví představenstvo nově zvolené.

Komise jmenovaná podle odstavce 1 musí zaříditi, aby byly nové volby představenstva provedeny nejdéle do tří měsíců ode dne rozpuštění.

Osoba samostatně výdělečně činná hradí pojistné za sebe a spolupracující členy rodiny.

Osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny přihlásiti sebe a spolupracující členy rodiny ve lhůtě uvedené v odstavci 1, počítané ode dne počátku pojištění. V téže lhůtě jsou povinny provésti odhlášku svou nebo dohlášku jednotlivých spolupracujících členů rodiny. ustanovení odstavců 3 a 4 platí obdobně.

osoby samostatně výdělečně činné ( [§ 4] ),

spolupracující členové rodiny osob samostatně výdělečně činných ( [§ 5] ),

Vyměřovacím základem u osob samostatně výdělečně činných s výjimkou zemědělců je příjem, stanovený příslušnou mzdovou vyhláškou pro zaměstnance tak odborně kvalifikovaného, že může zastupovati podnikatele ve vedení podniku, zvýšený o jednu čtvrtinu, nejméně však příjem nejlépe placeného zaměstnance podniku zvýšený o jednu čtvrtinu.

Roční vyměřovací základ u zemědělců stanoví ministerstvo sociálně péče v dohodě s ministerstvem zemědělství po slyšení jednotné odborové organisace a vrcholných zájmových organisací zemědělců vyhláškou v Úředním listě. Tento vyměřovací základ se určí se zřetelem na rozlohu pozemků, výrobní oblast, bonitu a kulturu půdy a způsob hospodaření. Při tom roční vyměřovací základ pro zemědělský podnik o rozloze 50 ha v řepařské oblasti činí 120.000 Kčs. Do výměry zemědělského podniku, rozhodné pro stanovení vyměřovacího základu, se započítává obhospodařovaná půda vlastní, půda spolupracujících členů rodiny a rodinných příslušníků ( [§ 54] ) i půda pachtovaná. U zemědělských spolupodnikatelů pojištěných podle [§ 4] se stanoví roční vyměřovací základ podle poměru jejich podílů.

Za vyměřovací základ u spolupracujících členů rodiny se považuje příjem, který by náležel zaměstnanci, jejž spolupracující člen rodiny nahrazuje, nikoliv však příjem převyšující vyměřovací základ, podle něhož je pojištěn podnikatel. Za vyměřovací základ u spolupracujících členů rodiny zemědělce, mladších 18 let, se však pokládá částka, která se rovná horní hranici prvního stupně vyměřovacího základu podle [§ 36, odst. 2] ; za vyměřovací základ u těchto osob starších 18 let, ale mladších 21 let, se považuje částka odpovídající horní hranici stupně nejblíže vyššího.

osob samostatně výdělečně činných ( [§ 4] ) a spolupracujících členů rodiny ( [§ 5] ).

Do času, než nadobudnú účinnosť ustanovenia tohto zákona o nemocenskom poistení osôb uvedených v [§ 2, ods. 1, písm. b) a c)] , poskytujú sa týmto osobám, pokiaľ sú činné v poľnohospodárskom alebo lesnom podniku, a ich rodinným príslušníkom pri pracovnom úraze v týchto podnikoch vecné dávky nemocenského poistenia podľa [§§ 27, 28] a [34] . Ústredná národná poisťovňa môže priznať týmto osobám, pokiaľ sa na ne nevzťahuje ustanovenie [§ 76, ods. 1 zákona] , v prípadoch hodných osobitného zreteľa celkom alebo zčasti aj odškodnenie za pracovné úrazy podľa [§§ 77 až 88 zákona] .

Na úhradu dávok uvedených v odseku 1 platí sa prirážka k poistnému vo výške, ktorú určí Ministerstvo práce a sociálnej starostlivosti vyhláškou v Úradnom liste.

Osobami samostatně výdělečně činnými [ [§ 2, odst. 1, písm. b)] ] jsou podnikatelé (spolupodnikatelé), kteří na území Československé republiky jsou osobně činni v podniku na vlastní vrub, zejména jako:

zemědělci,

živnostníci,

provozovatelé svobodných povolání, jako lékaři, advokáti, notáři, lékárníci, civilní inženýři, veterináři, soukromí učitelé, výtvarní umělci, hudební skladatelé, spisovatelé, hudebníci a jiní.

Jako spolupodnikatelé jsou pojištěni zejména:

veřejní společníci veřejné obchodní společnosti a osobně ručící společníci komanditní společnosti a komanditní společnosti na akcie, jakož i jednatelé společnosti s ručením obmezeným,

společníci společnosti podle občanského práva,

Spolupracujícími členy rodiny [ [§ 2, odst. 1, písm. c)] ] jsou rodiče, tchán, tchýně, zeť, ovdovělá snacha, družka, sourozenci a děti (vlastní, nevlastní, osvojenci) starší 15 let, žijící ve společné domácnosti s podnikatelem (spolupodnikatelem), jsou-li trvale činni v jeho podniku nahrazujíce jinak nezbytnou cizí pracovní sílu a nepodléhají-li pojištění podle [§ 2, odst. 1, písm. a) nebo b)] .

Spolupracují-li v podniku členové rodiny, u nichž jsou splněny podmínky podle odstavce 1, pokládá se za osobu samostatně výdělečně činnou ( [§ 4, odst. 1] ) ten z nich, který podnik spravuje; ostatní jsou pojištěni podle odstavce 1. V pochybnosti platí domněnka, že podnik spravují v tomto pořadí : manžel, ovdovělý manžel (manželka), nejstarší člen rodiny.

Manželka podnikatele (spolupodnikatele) nebo spolupracujícího člena rodiny nepodléhá pojištění podle [§ 2, odst. 1, písm. b) a c)] pro svou činnost v podniku.

Ustanovení odstavce 2 platí obdobně též o osobách samostatně výdělečně činných a spolupracujících členech rodiny, kteří přestali natrvalo vykonávati činnost zakládající povinné pojištění.

Ustanovení [§ 3, odst. 4, první věty] platí též pro osoby samostatně výdělečně činné ( [§ 4] ) a pro spolupracující členy rodiny ( [§ 5] ).

Vládním nařízením mohou býti blíže vymezeny pojmy podnikatele, spolupodnikatele, provozovatele svobodných povolání, osobní činnosti v podniku ( [§ 4, odst. 1] ), jakož i pojmy trvalé činnosti v podniku a nahrazování cizí pracovní síly ( [§ 5, odst. 1] ).

Ministerstvo práce a sociálnej starostlivosti môže upraviť poistenie členov vzorných jednotných roľníckych družstiev a vzorných ľudových výrobných družstiev, najmä pokiaľ ide o začiatok účinnosti nemocenského poistenia, odchylne od predpisov inak platných.

Zdravotnická činnost národního pojištění včetně distribuce lékařů a jiných zdravotnických osob se provádí podle jednotného celostátního plánu zdravotní péče, který bude součástí celostátního hospodářského plánu.

Na prehĺbenie zdravotnej starostlivosti treba zdravotnícke zariadenia Ústrednej národnej poisťovne a zdravotnícke zariadenia verejnej zdravotnej správy zpravidla sdružovať v jednotné pracovné celky; najmä sa zpravidla sdružujú ambulatóriá Ústrednej národnej poisťovne a ústavy národného zdravia (ich poradne) v zdravotnícke strediská.

Zdravotnická rada Ústřední národní pojišťovny ( [§ 161, odst. 2] ) je nejvyšším poradním orgánem Ústřední národní pojišťovny pro otázky vlastní zdravotní péče národního pojištění.

Zdravotnická rada je složena ze zdravotnických odborníků ze řad profesorských sborů lékařských fakult, z lékařů činných ve veřejném zdravotnictví, z lékařů činných v národním pojištění a z jiných zdravotnických pracovníků národního pojištění.

Pojišťovna je povinna zajistiti potřebnou lékařskou pomoc odpovídající ustanovení [§ 27, odst. 1] .

Ustanovením odstavce 1 není dotčena povinnost zaměstnavatelova stanovená předpisy vydanými v zájmu ochrany zdraví a života zaměstnanců.

Úrad udeľujúci povolenie na výkon lekárskej praxe uloží na návrh poisťovne lekárovi, ktorý vykonáva samostatne lekársku prax v obvode okresnej národnej poisťovne, aby za podmienok [§ 197] poskytoval v jej obvode lekársku pomoc podľa [§ 195, ods. 1] , pokiaľ by nemal lekár proti tomu závažné dôvody. Úrad môže tiež určiť druh, miesto a rozsah výkonu činnosti lekára pre poisťovňu.

Úřad udělující povolení k výkonu lékařské praxe může na návrh lékaře, vykonávajícího samostatnou lékařskou praxi v obvodu okresní národní pojišťovny, uložiti pojišťovně, aby jej přijala do smluvního poměru za podmínek [§ 197] . Úřad vyhoví tomuto návrhu, leč by pojišťovna odmítla lékaře přijmouti do smluvního poměru z vážných důvodů tkvících v jeho osobě nebo proto, že je o lékařskou službu pro pojištěnce v obvodu okresní národní pojišťovny již náležitě postaráno ve smyslu jednotného plánu zdravotní péče ( [§ 193] ).

Ustanovenia odsekov 1 a 2 platia primerane aj pre ostatné osoby zdravotníckej služby ( [§ 197, ods. 5] ).

Lékaři a ostatní osoby zdravotnické služby (odstavec 5) jsou povinni vykonávati svou službu pro pojišťovnu podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Smluvní lékař pojišťovny je povinen léčiti pojištěnce a jeho rodinné příslušníky za odměnu stanovenou vyhláškou podle odstavců 3 a 4. Také lékař, který není ve smluvním poměru k pojišťovně, je oprávněn účtovati za poskytnutí první pomoci pojištěnci a jeho rodinným příslušníkům jen odměnu, stanovenou podle odstavců 3 a 4.

Podmínky výkonu lékařské služby, jakož i podmínky, za kterých se lékaři přijímají a propouštějí, stanoví a mění na návrh Ústřední národní pojišťovny, učiněný v dohodě s jednotnou odborovou organizací nebo, nedojde-li k této dohodě na návrh Ústřední národní pojišťovny, po případě jednotné odborové organizace ministerstvo sociální péče vyhláškou v Úředním listě vydanou společně s ministerstvem zdravotnictví.

Vyhláška obsahuje zejména ustanovení, jak se stanoví odměna za lékařskou pomoc a určuje její výše.

Podle obdoby předchozích odstavců je možno po slyšení jednotné odborové organisace vyhláškou stanoviti také podmínky pro součinnost lékárníků, dentistů, zkoušených zubních techniků, ošetřovatelek (ošetřovatelů), porodních asistentek, sociálních pracovnic a jiných pomocných sil zdravotnické služby.

Štátne liečebné a ošetrovacie ústavy, v ktorých sa poskytuje ošetrovanie podľa [§ 28] , príjmu na písomný poukaz poisťovne alebo jej lekára do ošetrovania osoby, ktoré naň majú nárok, a poskytnú im ho za čas, po ktorý to vyžaduje ich zdravotný stav. Netreba poukaz, ak ide o onemocnenie nákazlivou nemocou v smysle platných predpisov o boji proti prenosným nemociam alebo predpisov o ochranných opatreniach proti tuberkulóze alebo ak ide o ohrozenie života.

Štátne odborné liečebné a ošetrovacie ústavy, v ktorých sa poskytuje osobitná liečebná starostlivosť podľa [§ 29] , sú povinné prevziať do tejto starostlivosti osoby, ktorým sa táto starostlivosť výmerom poisťovne povolila.

Ustanovenie [§ 12 zákona zo dňa 19. júla 1948, č. 185 Sb.] , o poštátnení liečebných a ošetrovacích ústavov a o organizácii štátnej ústavnej liečebnej starostlivosti zostáva nedotknuté.

Štátne liečebné a ošetrovacie ústavy sú povinné do 3 dní ohlásiť poisťovni prijatie aj prepustenie ošetrovanej osoby.

Štátne liečebné a ošetrovacie ústavy sú povinné poskytovať poistencom a rodinným príslušníkom aj ambulančné ošetrovanie za podmienok určených Ministerstvom zdravotníctva po dohode s Ministerstvom práce a sociálnej starostlivosti a po vypočutí Ústrednej národnej poisťovne.

Ústredná národná poisťovňa nenahradzuje štátu náklady spojené s ošetrovaním osôb podľa odsekov 1, 2 a 5.

Štátne liečebné a ošetrovacie ústavy nesmú požadovať a vymáhať ošetrovacie výdavky alebo akékoľvek príplatky k nim na osobách ošetrovaných podľa predchádzajúcich ustanovení, ani na osobách, ktoré majú voči nim vyživovaciu povinnosť, ani na pozostalých; právne úkony odporujúce tomuto ustanoveniu sú neplatné.

Ustanovenie [§ 198, ods. 2] platí obdobne pre poskytovanie osobitnej liečebnej starostlivosti v štátnych kúpeľoch.

Výdavky osobitnej liečebnej starostlivosti, ktoré sa poskytly poistencom a rodinným príslušníkom podľa odseku 1 v štátnych kúpeľoch, uhradzuje poisťovňa podľa sadzieb určených Ministerstvom zdravotníctva po dohode so Štátnym úradom plánovacím po vypočutí Ústrednej národnej poisťovne. Na návrh Ústrednej národnej poisťovne môže Ministerstvo práce a sociálnej starostlivosti po dohode s ministerstvami zdravotníctva a financií určiť iný spôsob úhrady, najmä úhrnkovou sumou.

Pojišťovna spolupůsobí při zábraně úrazů a nemocí z povolání. Při tom postupuje v součinnosti s příslušnými státními úřady a orgány, s jednotnou odborovou organisací, se zájmovými organisacemi, s vědeckými, výzkumnými a jinými ústavy a zařízeními, pokud se zabývají otázkami lidské práce s hlediska bezpečnosti života a ochrany zdraví pojištěnců.

K úkolům pojišťovny v oboru péče o zábranu úrazů a nemocí z povolání patří zejména:

zkoumati příčiny pracovních úrazů a nemocí z povolání a navrhovati vhodné prostředky, jak je odstraniti;

poučovati pojištěnce a podnikatele o významu úrazové zábrany;

spolupůsobiti při tvoření bezpečnostních a ochranných předpisů a při dozoru nad jejich zachováváním.

Vláda vydá nařízením pro všechny druhy činností s výjimkou podniků (závodů) podrobených horně-policejnímu dozoru předpisy o ochraně života a zdraví pojištěnců a stanoví, které dosavadní předpisy mají dále platiti a v jakém rozsahu. Do té doby platí dosavadní předpisy o ochraně života a zdraví zaměstnanců; ustanovení vládního nařízení ze dne 10. února 1938, č. 41 Sb., jímž se vydávají všeobecné předpisy na ochranu života a zdraví pomocných dělníků, ve znění předpisů je měnících a doplňujících, platí zatím přiměřeně také pro osoby, které teprve od počátku účinnosti tohoto zákona mají nárok na odškodnění za pracovní úrazy.

Zaměstnavatelé (podnikatelé) jsou povinni na svůj náklad učiniti všechna opatření nařízená předpisy o ochraně života a zdraví pojištěnců vydanými podle odstavce 1 a hlásiti neprodleně příslušnému státnímu dozorčímu úřadu i pojišťovně těžké a hromadné úrazy. Ustanovení [§ 223, odst. 2] zůstává dotčeno.

Všichni pojištěnci jsou povinni dbáti předpisů vydaných na ochranu jejich života a zdraví a používati ochranných zařízení a pomůcek. Osoby, jimž přísluší řízení a dozor, jsou povinny bdíti nad zachováváním ochranných předpisů. Členové závodních zastupitelstev zaměstnanců jsou povinni spolupůsobiti při zábraně úrazu.

Pojišťovna, provádějíc úkoly uvedené v [§ 96] , vysílá do podniků s výjimkou podniků (závodů) podrobených horně-policejnímu dozoru, odborné úředníky, kteří zjišťují, v jakém stavu jsou ochranná zařízení a jak se zachovávají ochranné předpisy.

Tito úředníci musí míti vedle obvyklých všeobecných technických znalostí zvláštní zkušenosti o technických zařízeních, o chodu výroby a způsobu práce v onom oboru, v němž budou pověřeni dozorem nad podniky.

Úředníci uvedení v odstavci 1 jsou oprávněni prohlížeti podniky v době provozu i mimo provoz v rámci všeobecných předpisů. Povinnost mlčenlivosti uvedená v [§ 22, odst. 2] platí zde obdobně, netýká se však zpráv o zjištěných závadách.

Pojišťovna vyzve zaměstnavatele (podnikatele), aby v přiměřené lhůtě odstranil zjištěné závady, Závady, které v této lhůtě nebyly odstraněny, ohlásí pojišťovna příslušnému státnímu orgánu.

K výkonu oprávnění uvedených v odstavcích 1 a 3 u podniků vojenských a podniků důležitých pro obranu státu musí si pojišťovna vyžádati souhlas vojenské správy.

Podnikatel, který zbuduje provozovnu, nebo vyrobí stroje, strojní nebo provozovací zařízení, ručí objednateli za to, že provedená stavba, dodané stroje a strojní nebo provozovací zařízení vyhovují předpisům o zábraně úrazů platným v době dodávky.

Dodatel je povinen vydati objednateli na žádost záruční listinu, že je splněna podmínka odstavce 1.

jak se stanoví odměna za lékařskou pomoc a určuje její výše,

jak rozhodovati spory vzniklé při provádění vyhlášky; tyto spory bude rozhodovati zvláštní rozhodčí komise, jejíhož předsedu a náměstka předsedy jmenuje ministr sociální péče v dohodě s ministrem zdravotnictví; bližší ustanovení o složení a jednání rozhodčí komise se pojmou do vyhlášky.

Pro přestupek bude potrestán, nejde-li o čin trestný přísněji,

Dopustila-li se přestupku podle [§ 241] osoba jednající za právnickou osobu, lze také právnické osobě uložiti pokutu podle [§ 243] . Právnickou osobu zastupuje v trestním řízení orgán, který je podle zákonných nebo statutárních předpisů povolán zastupovati ji navenek. Skládá-li se tento orgán z několika fysických osob, má právo a na vyzvání úřadu povinnost ustanoviti osobu, která v trestním řízení právnickou osobu zastupuje. Neučiní-li tak v ustanovené lhůtě nebo je-li nebezpečí v prodlení, může úřad sám takovou osobu ustanoviti.

Pověřil-li zaměstnavatel podle [§ 14, odst. 4] třetí osobu činností uvedenou v [§ 241, písm. a) nebo písm. b)] , je trestně odpovědná tato osoba. Zaměstnavatel však ručí za pokutu uloženou této osobě.

Přestupky ( [§§ 241 a 242] ) se trestají podle zavinění a podle výše způsobené škody pokutou až do 15.000 Kčs; je-li nedobytná, vězením až do jednoho měsíce.

Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí pro řízení o přestupcích podle [§§ 241 a 242] předpisy o trestním řízení správním (policejním).

Z nálezu se lze odvolati do patnácti dnů. Rozhodnutí o odvolání má platnost konečnou.

Trestnost přestupků uvedených v [§§ 241 a 242] pomíjí,

Přestupky podle [§§ 241 a 242] se promlčují, nebylo-li zavedeno trestní řízení proti pachateli v šesti měsících ode dne, kdy přestala činnost (jednání nebo opomenutí) náležející ke skutkové podstatě přestupku. Nastal-li výsledek náležející ke skutkové podstatě teprve později, počíná lhůta od této doby.

Uložený trest se promlčuje ve třech letech ode dne, kdy nález nabyl právní moci. Promlčení se staví po dobu, po kterou byl povolen odklad výkonu trestu.

Vláda stanoví nařízením výši dalšího příspěvku, který stát poskytne Ústřední národní pojišťovně k provádění úkolů stanovených tímto zákonem ( [§ 25, č. 1] a [3] ), zejména k provádění populační, preventivní a zábranné péče.

Poměr k jiným léčebným ústavům, než jsou uvedeny v odstavci 1, se řídí obsahem písemného poukazu pojišťovny vydaného v jednotlivém případě nebo podle zvláštní smlouvy.

Nemovitosti a zařízení Ústřední národní pojišťovny, sloužící k plnění úkolů stanovených tímto zákonem, tvoří kmenové jmění národního pojištění. Kmenové jmění jest jmění účelové a jeho hodnota se vykazuje odděleně.

Pojišťovna může prováděti retaxaci receptů a zkoumati složení a jakost léků odebíraných z lékárny.

Zaměstnanci podniku, kteří byli přiděleni k výkonu prací pro náhradní ústav pensijního pojištění tohoto podniku nebo pro závodní nemocenskou pojišťovnu tohoto podniku, mohou do 30. září 1948 prohlásiti, že vstupují do služeb Ústřední národní pojišťovny. V takovém případě platí obdobně ustanovení předchozích odstavců.

Proti výměrům pojišťovny je možno podati opravný prostředek k pojišťovacímu soudu.

Opravný prostředek jest podati do třiceti dnů ode dne doručení výměru u té pojišťovny, proti jejímuž výměru směřuje, a to písemně ve dvou vyhotoveních nebo ústně do protokolu. Opravný prostředek podaný u jiné než příslušné pojišťovny ( [§ 218 a § 219] ) pokládá se za platně podaný.

Požádá-li strana před uplynutím lhůty podle odstavce 2 o sdělení výpočtu důchodu, běží jí nová lhůta ode dne, kdy jí pojišťovna výpočet doručila.

Nezmění-li pojišťovna své rozhodnutí do patnácti dnů ode dne, kdy jí byl opravný prostředek doručen, a to tak, že vyhoví opravnému prostředku, je povinna v této lhůtě jej předložiti příslušnému pojišťovacímu soudu. O formálních vadách opravného prostředku nerozhoduje.

Pojišťovací soud se skládá z předsedy, potřebného počtu soudců z povolání a potřebného počtu přísedících z řad pojištěnců.

Předsedu a ostatní soudce z povolání jmenuje ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem sociální péče z osob způsobilých k úřadu soudcovskému nebo z jiných osob práva znalých, jestliže je zaručena jejich odborná způsobilost v oboru národního pojištění; vláda stanoví nařízením bližší podmínky k dosažení úřadu soudcovského u pojišťovacích soudů.

Přísedící a jejich náhradníky jmenuje ministr sociální péče z řad pojištěnců, a to na návrh jednotné odborové organisace a vrcholných zájmových organisací. Mezi přísedícími musí býti v dostatečném počtu zastoupeny všechny skupiny pojištěnců národního pojištění.

Přísedícím pojišťovacího soudu může býti pouze, kdo je volitelný za člena zastupitelského sboru Ústřední národní pojišťovny, nemůže však jím býti člen některého zastupitelského sboru.

Úřad přísedícího pojišťovacího soudu je čestný. Přísedící mají nárok na náhradu hotových výloh a na náhradu za ztrátu času a ušlý výdělek. Náhrady budou stanoveny směrnicemi vydanými ministerstvem spravedlnosti v dohodě s ministerstvem financí.

Funkční období přísedících je šestileté. Přísedící zůstávají v úřadě i po uplynutí této doby, dokud nenastoupí v úřad jejich nástupci.

Přísedící pojišťovacího soudu slíbí předsedovi rukou dáním, že budou vykonávati svůj úřad svědomitě a nestranně a že budou zachovávati zákony.

Ministr sociální péče odvolá na návrh předsedy pojišťovacího soudu přísedícího, u něhož nejsou splněny podmínky pro úřad přísedícího nebo který trvale zanedbává povinnosti svého úřadu. Přísedícímu, který zanedbal povinnosti svého úřadu, může předseda uložiti pořádkový trest až do 1.000 Kčs a náhradu útrat řízení zmařeného jeho vinou.

Proti rozhodnutí předsedy podle předchozího odstavce, jež se doručí písemně, je možno si stěžovati k vrchnímu pojišťovacímu soudu písemnou stížností, podanou u předsedy pojišťovacího soudu v patnácti dnech ode dne doručení.

Vládní nařízení podle [§ 229, odst. 2] stanoví podrobné předpisy o jmenování přísedících a o zbavení úřadu přísedícího, jakož i o službě u pojišťovacích soudů a upraví jejich jednací řád.

Pojišťovací soudy rozhodují:

O opravných prostředcích podle [§ 231, č. 1] rozhoduje pojišťovací soud, v jehož obvodě jest sídlo pojišťovny ( [§§ 218 a 219] ), která napadený výměr vydala, nebo podle volby stěžovatele pojišťovací soud, v jehož obvodě má stěžovatel své bydliště. Spory o dávky důchodového pojištění rozhoduje však vždy pojišťovací soud v sídle sborového soudu I. stolice, pro jehož místní příslušnost platí ustanovení věty první.

Spory podle [§ 231, č. 2] rozhoduje pojišťovací soud, v jehož obvodě je sídlo (bydliště) žalované strany.

Pojišťovací soudy rozhodují ve sporech o dávky z pojištění, čítajíc v to dávky z připojištění, v tříčlenných senátech, v ostatních sporech samosoudci.

Senáty se skládají z předsedy, jímž je předseda soudu nebo jiný soudce z povolání, a ze dvou přísedících, které povolává předseda.

Proti rozhodnutím pojišťovacího soudu je možno podati odvolání k vrchnímu pojišťovacímu soudu, pokud to nebude vyloučeno zákonem ( [§ 239] ) pro spory o věcech nepatrných.

Vrchní pojišťovací soud se skládá z předsedy, jeho náměstků, potřebného počtu soudců z povolání a potřebného počtu přísedících.

Vrchní pojišťovací soud rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím pojišťovacího soudu podle [§ 231, č. 2] a proti jiným jeho rozhodnutím, které určí zákon podle [§ 239] , v senátech tříčlenných. Jinak rozhoduje v pětičlenných senátech. Tříčlenné senáty se skládají z předsedy, jímž je předseda soudu nebo některý z jeho náměstků, a dvou soudců z povolání, senáty pětičlenné mimo to ze dvou přísedících, které povolává předseda.

Ustanovení [§§ 229 a 230] platí obdobně.

O dovoláních proti rozhodnutím vrchních pojišťovacích soudů rozhoduje nejvyšší pojišťovací soud zřízený při nejvyšším soudě v Brně.

Dovolání je přípustné pro nezákonnost v případech, které určí zákon ( [§ 239] ).

Předsedu, jeho náměstka a potřebný počet členů nejvyššího pojišťovacího soudu jmenuje na návrh vlády president republiky z řad členů nejvyššího soudu, po případě z řad jiných osob práva znalých, které mají vynikající znalosti sociálního pojištění.

Zřízení a organisaci pojišťovacích soudů, vrchních pojišťovacích soudů a nejvyššího pojišťovacího soudu, jakož i řízení před těmito soudy upraví zvláštní zákon.

Společná ustanovení o pojišťovacím soudnictví.

Služební dohled nad pojišťovacími soudy náleží předsedům vrchních pojišťovacích soudů a nad vrchními pojišťovacími soudy a nejvyšším pojišťovacím soudem prvnímu presidentu nejvyššího soudu. Ministerstvo spravedlnosti vykonává nejvyšší dohled nad pojišťovacím soudnictvím vůbec.

O disciplinární odpovědnosti soudců z povolání činných u pojišťovacích soudů, vrchních pojišťovacích soudů a nejvyššího pojišťovacího soudu platí všeobecná ustanovení o disciplinární odpovědnosti soudců vůbec.

Osobní a věcné náklady na pojišťovací soudnictví hradí stát.

Všechna odvětví národního pojištění provádí jako jediný nositel pojištění Ústřední národní pojišťovna (jinak v zákoně jen „pojišťovna“).

Ústřední národní pojišťovna je právnickou osobou. Její sídlo je v Praze.

Ve věcech spadajících výlučně do působnosti územní organisační složky ( [§ 153] ) nebo jí se týkajících, může býti Ústřední národní pojišťovna žalována také u soudu, v jehož obvodu je sídlo územní organisační složky.

Ústřední národní pojišťovna vykonává činnost svou ústřednou ( [§§ 154 až 165] ) a svými územními organisačními složkami, jimiž jsou:

Ústřední národní pojišťovna svou ústřednou zejména řídí, organisuje a jednotně upravuje činnost všech složek národního pojištění a dohlíží na ni, vydává směrnice a zásady pro provádění pojištění, soustřeďuje a řídí službu pojistně matematickou, statistickou, evidenční, hospodářsko-finanční, provozně technickou, účetní a tiskovou, řídí zdravotní péči (léčebnou péči, zřizování a provozování nemocnic, léčeben, ozdravoven, lázní, lékáren a pod.), řídí provádění úrazové zábrany, pečuje o hájení zájmů národního pojištění, podává návrhy a dobrozdání ve věcech týkajících se národního pojištění a pečuje o plnění ostatních úkolů společných všem odvětvím národního pojištění nebo všem územním organisačním složkám.

Ústřední národní pojišťovna může provádění některých úkolů podle odstavce 1 přenésti na všechny nebo některé územní organizační složky. Stejně může přenésti provádění některých úkolů národních pojišťoven ( [§ 166, odst. 1] ) na sebe.

Orgány Ústřední národní pojišťovny jsou:

Sbor delegátů se skládá z předsedy a místopředsedů Ústřední národní pojišťovny a z členů (náhradníků), které vysílají správní sbory národních pojišťoven ( [§ 168] a [§ 170, č. 2] ), a jejichž počet určí volební řád ( [§ 182] ).

Sboru delegátů náleží:

usnášeti se o zásadních směrnicích pro činnost Ústřední národní pojišťovny,

usnášeti se o hospodářském plánu a rozpočtu pojišťovny ( [§ 200] ),

schvalovati zprávy o činnosti ústavu a účetní závěrky,

voliti z řad pojištěnců, nikoliv však z členů sboru delegátů, předsedu a místopředsedy Ústřední národní pojišťovny, ostatní členy (náhradníky) představenstva a členy (náhradníky) revisní komise Ústřední národní pojišťovny,

stanoviti se schválením ministerstva sociální péče náhrady a odměny za zvláštní výkony pro členy zastupitelských sborů Ústřední národní pojišťovny a jejích organisačních složek.

Ředitelství Ústřední národní pojišťovny je povinno podávati sboru delegátů zprávy o činnosti pojišťovny, jejích územních složek a o stavu národního pojištění.

Schůze sboru delegátů svolává předseda Ústřední národní pojišťovny alespoň dvakrát za rok. Je povinen svolati schůzi sboru delegátů nejpozději do měsíce, žádá-li o svolání alespoň jedna třetina delegátů.

Představenstvo Ústřední národní pojišťovny se skládá z předsedy a dvou místopředsedů Ústřední národní pojišťovny a 9 členů (náhradníků).

Z celkového počtu členů (náhradníků) včetně předsedy a místopředsedů připadá na zastoupení pojištěnců ze zemí českých dvě třetiny a ze Slovenska jedna třetina.

Členové (náhradníci) představenstva buďtež vybíráni tak, aby byla zajištěna jejich odborná způsobilost a aby se dostalo všem vrstvám pojištěnců přiměřeného zastoupení.

Předsedu Ústřední národní pojišťovny a dva místopředsedy volí sbor delegátů. Jejich volbu potvrzuje president republiky. Je-li předsedou Čech, je prvním místopředsedou Slovák a naopak. Předseda musí bydleti v Praze.

Práva a povinnosti předsedy určuje jednací řád. Předseda zejména svolává schůze sboru delegátů a představenstva Ústřední národní pojišťovny a předsedá jim. Hlasuje však pouze při rovnosti hlasů.

Má-li předseda za to, že usnesení sboru delegátů nebo představenstva je v rozporu s příslušnými předpisy, je oprávněn a povinen předložiti je k rozhodnutí ministerstvu sociální péče a zadržeti jeho výkon až do tohoto rozhodnutí. Nerozhodne-li ministerstvo sociální péče do měsíce, nabývá usnesení platnosti.

Při zaneprázdnění předsedy přechází jeho funkce na místopředsedu podle pořadí.

Představenstvu náleží správa národního pojištění, pokud tímto zákonem, jednacím řádem nebo předpisem není svěřena jiným orgánům. Zejména mu přísluší:

voliti členy odborných komisí ( [§ 161] );

přijímati a propouštěti zaměstnance ústředny;

vydati léčebný řád ( [§ 59] ) a usnášeti se o jeho změnách;

podávati ministerstvu sociální péče návrhy na obecnou úpravu podmínek výkonu zdravotnické služby a schvalovati všeobecné směrnice a úmluvy v těchto věcech;

sjednávati společné úmluvy s nemocnicemi a jinými léčebnými ústavy;

usnášeti návrhy pro sbor delegátů;

činiti opatření k odstranění sociálních tvrdostí, které se vyskytnou při provádění tohoto zákona;

rozhodovati o věcech, které si k rozhodnutí vyhradí nebo které mu ředitelství Ústřední národní pojišťovny k rozhodnutí předloží.

jmenovati členy ředitelství Ústřední národní pojišťovny;

zřizovati a organisovati okresní národní pojišťovny ( [§ 174] );

schvalovati jmenování členů ředitelství národních pojišťoven ( [§ 173] ) a okresních národních pojišťoven ( [§ 181] );

vydati jednací řád a usnášeti se o jeho změnách ( [§ 192] );

vydati instrukce pro ředitelství Ústřední národní pojišťovny ( [§ 165] ) a pro ředitelství národních pojišťoven ( [§ 173] ) a usnášeti se o jejich změnách;

usnášeti se o tom, zda má pojišťovna nabýti nemovitostí, mají-li býti nemovitosti zatíženy nebo zcizeny, kromě nabytí nemovitostí v řízení exekučním a konkursním, aby byla odvrácena škoda;

vydati směrnice pro ukládání jmění Ústřední národní pojišťovny;

vydati služební a disciplinární řád pro zaměstnance Ústřední národní pojišťovny ( [§ 188] ) a usnášeti se podle něho o počtu míst zaměstnaneckých v národním pojištění (systemisaci) a o počtu služebních míst s trvalým poměrem (definitivně);

Představenstvo může některé úkoly správy přenésti na ředitelství Ústřední národní pojišťovny nebo na národní pojišťovnu.

Členové představenstva mohou se účastniti schůzí sboru delegátů s hlasem poradním.

K projednávání věcí určitého druhu může představenstvo ustaviti zvláštní odborné komise. Členy komisí mohou býti vedle členů představenstva a jejich náhradníků také jiní zástupci pojištěnců, jejichž odborná způsobilost zaručuje řádné plnění komise.

Jako zvláštní odbornou komisi pro otázky vlastní zdravotní péče zřídí představenstvo zdravotnickou radu Ústřední národní pojišťovny ( [§ 194] ).

Podrobná ustanovení o složení a působnosti komisí podle odstavců 1 a 2 obsahuje jednací řád.

Revisní komise Ústřední národní pojišťovny se skládá ze šesti členů (jejich náhradníků), volených sborem delegátů z řad pojištěnců. Členem revisní komise nesmí býti, kdo je členem jiného zastupitelského sboru ( [§§ 156] , [158] , [168] a [177] ) nebo jiné revisní komise ( [§§ 172] a [180] ) nebo zaměstnancem Ústřední národní pojišťovny.

Z celkového počtu členů (náhradníků) připadají na zastoupení ze zemí českých čtyři členové (náhradníci) a ze Slovenska dva členové (náhradníci).

Revisní komise Ústřední národní pojišťovny zvolí ze sebe předsedu (místopředsedu), který svolává a řídí její schůze. Je-li předsedou Čech, je místopředsedou Slovák a naopak.

Členové revisní komise buďtež vybíráni tak, aby byla zajištěna jejich odborná způsobilost.

K pracím revisní komise mohou býti se souhlasem představenstva přibráni i znalci, kteří nejsou jejími členy.

Revisní komise Ústřední národní pojišťovny provádí věcné i formální revise hospodaření Ústřední národní pojišťovny a zkoumá účetní závěrky a výroční zprávy. O výsledku revisí a zkoumání podává zprávu představenstvu a po případě též sboru delegátů.

Ředitelství Ústřední národní pojišťovny se skládá z pěti členů, z nichž alespoň jeden je Slovák. Jeden z členů ředitelství, který musí býti lékařem, řídí zdravotní službu. Členy ředitelství jmenuje představenstvo se schválením ministerstva sociální péče, které, pokud jde o slovenského člena, vyslechne pověřenectvo sociální péče.

Ředitelství Ústřední národní pojišťovny je výkonným orgánem Ústřední národní pojišťovny.

Ředitelství řídí práce Ústřední národní pojišťovny, podává návrhy a zprávy představenstvu a sboru delegátů, provádí jejich usnesení a rozhoduje ve všech věcech, jež nepatří do působnosti sboru delegátů nebo představenstva.

Členové ředitelství účastní se schůzí představenstva, jeho odborných komisí a sboru delegátů s hlasem poradním.

Předseda Ústřední národní pojišťovny (úřadující místopředseda) může se účastniti schůzí ředitelství a předsedati jim.

Působnost ředitelství, jeho jednotlivých členů a jejich zastupování upraví blíže instrukce, kterou vydá představenstvo. Instrukce stanoví zejména také, za jakých podmínek mohou jednotliví členové ředitelství podávati návrhy představenstvu.

Národní pojišťovny:

řídí činnost okresních národních pojišťoven a dozírají na ni,

rozhodují o dávkách důchodového pojištění, provádějí jejich výplatu a veškerou činnost s tím souvisí, kontrolující důchodce a účastní se provádění úrazové zábrany,

vedou zdravotní péči a účastní se provádění léčebné péče o pojištěnce a důchodce, po případě o jejich rodinné příslušníky podle léčebného řádu,

spolupůsobí při poskytování úvěru v rámci hospodářského plánu a rozpočtu národního pojištění,

spravují nemocnice a jiné léčebné ústavy a zařízení s výjimkou těch ústavů, jejichž správu vyhradí představenstvo ústředně,

účastní se podle směrnic ústředny evidenční a statistické služby,

provádějí úkoly přenesené na ně podle [§ 154, odst. 2] ,

jednají v mezích své příslušnosti za Ústřední národní pojišťovnu před soudy a úřady.

Národní pojišťovna může provádění některých svých úkolů přenésti na okresní národní pojišťovny ve svém obvodu.

Orgány národních pojišťoven jsou:

Správní sbor se skládá z 12 členů (jejich náhradníků), volených z řad pojištěnců správními výbory okresních národních pojišťoven, jež spadají do obvodu národní pojišťovny.

Ustanovení [§ 158, odst. 3] platí zde obdobně.

Správní sbor volí ze sebe předsedu a dva místopředsedy.

Práva a povinnosti předsedy určuje jednací řád.

Má-li předseda za to, že usnesení správního sboru odporuje platným předpisům, jest oprávněn a povinen předložiti toto usnesení k rozhodnutí představenstvu a zadržeti výkon až do tohoto rozhodnutí. Představenstvo rozhodne do jednoho měsíce, jinak usnesení nabývá platnosti.

Správnímu sboru náleží správa národní pojišťovny, pokud tímto zákonem, jednacím řádem nebo jiným předpisem není svěřena jiným orgánům. Zejména mu přísluší:

K projednání věci určitého druhu může správní sbor ustaviti zvláštní odborné komise. Ustanovení [§ 161, odst. 1, věty druhé] a [odst. 3] platí zde obdobně.

Správní sbor může některé úkony správy přenésti na ředitelství národní pojišťovny.

Revisní komise národní pojišťovny.

Revisní komise národní pojišťovny se skládá ze tří členů (jejich náhradníků) volených správním sborem z řad pojištěnců. Ustanovení [§ 162, odst. 1, věty druhé] , [odst. 3, věty prvé a odst. 4 a 5] platí zde obdobně.

Revisní komise provádí věcné i formální revise hospodaření národní pojišťovny. O výsledku revisí podává pravidelně zprávy správnímu sboru, po případě též představenstvu a revisní komisi Ústřední národní pojišťovny, jestliže si je vyžádají.

Ředitelství národní pojišťovny.

Ředitelství národní pojišťovny má nejvýše čtyři členy. Jeden z členů ředitelství, který musí býti lékařem, řídí zdravotní službu. Členy ředitelství jmenuje správní sbor národní pojišťovny. Jmenování podléhá schválení představenstva.

Ředitelství je výkonným orgánem národní pojišťovny. Řídí práce národní pojišťovny, podává návrhy a zprávy správnímu sboru, provádí jeho usnesení a rozhoduje ve všech věcech, jež nepatří do působnosti správního sboru.

Členové ředitelství se účastní schůzí správního sboru a jeho odborných komisí s hlasem poradním.

Předseda správního sboru, po případě úřadující místopředseda, může se účastniti schůzí ředitelství a předsedati jim.

Působnost ředitelství, jeho jednotlivých členů a jejich zastupování upraví blíže instrukce, kterou vydá představenstvo. Instrukce stanoví zejména také, za jakých podmínek mohou jednotlivý členové ředitelství podávati vlastní návrhy správnímu sboru.

Ústřední národní pojišťovna zřizuje se souhlasem ministerstva sociální péče okresní národní pojišťovny a stanoví jejich obvody a sídla s ohledem na počet pojištěnců, místní potřeby a účelnou správu pojištění; Ústřední národní pojišťovna může též měnit obvod působnosti okresních národních pojišťoven a jejich sídla a slučovati je. Na Slovensku se tak děje na návrh národní pojišťovny zřízené pro Slovensko.

Ústřední národní pojišťovna může stanoviti, že působnost okresní národní pojišťovny v sídle národní pojišťovny vykonává národní pojišťovna. Pro tuto působnost národních pojišťoven platí ustanovení o místní příslušnosti okresní národní pojišťovny ( [§ 218] ) a jiné předpisy o okresních národních pojišťovnách.

Opatření podle odstavců 1 a 2 vyhlašují se v Úředním listě.

Okresní národní pojišťovny

přijímají přihlášky k pojištění, odhlášky a jiná hlášení,

vybírají, předpisují a vymáhají pojistné,

rozhodují o dávkách nemocenského pojištění a provádějí veškerou činnost spojenou s jejich poskytováním,

provádějí v mezích zmocnění daného podle [§ 154, odst. 2] nebo [§ 166, odst. 2] jiné úkony národního pojištění,

jednají v mezích své příslušnosti za Ústřední národní pojišťovnu před soudy a úřady.

Ústřední národní pojišťovna může vydati vyhláškou v Úředním listě směrnice o tom, které jiné další úkony národního pojištění, než které jsou uvedeny v odstavci 1, mají prováděti okresní národní pojišťovny a které z úkonů tam uvedených budou v určitých případech přeneseny na jiné složky Ústřední národní pojišťovny, po případě podle potřeby na pobočky okresních národních pojišťoven, které v závodech působí v součinnosti se závodním zastupitelstvem zaměstnanců.

Ve své činnosti řídí se okresní národní pojišťovny směrnicemi Ústřední národní pojišťovny a národní pojišťovny, do jejíhož obvodu náleží.

Orgány okresní národní pojišťovny jsou:

Správní výbor se skládá z 10 členů (jejich náhradníků) volených pojištěnci z jejich řad.

Správní výbor volí ze sebe předsedu a místopředsedu, jejichž práva a povinnosti určuje jednací řád.

Předseda (úřadující místopředseda) správního výboru je oprávněn a povinen předložiti neodkladně k rozhodnutí správnímu sboru národní pojišťovny usnesení správního výboru, o němž má za to, že odporuje příslušným předpisům, a zadržeti jeho výkon až do tohoto rozhodnutí.

Správnímu výboru náleží správa okresní národní pojišťovny, pokud tímto zákonem, jednacím řádem nebo jiným předpisem není svěřena orgánům jiným. Zejména mu přísluší:

voliti z řad pojištěnců členy (náhradníky) správního sboru národní pojišťovny ( [§ 168, odst. 1] ),

voliti svého předsedu, místopředsedu a členy odborných komisí,

voliti členy revisní komise a jejich náhradníky,

usnášeti se o návrhu každoročního dílčího rozpočtu okresní národní pojišťovny v rámci hospodářského plánu a rozpočtu národního pojištění ( [§ 157, odst. 1, č. 2] ) a schvalovati každoroční zprávu o činnosti a účetní zprávu o hospodaření okresní národní pojišťovny,

dbáti o provádění léčebné péče v rámci léčebného řádu ( [§ 59] ),

rozhodovati o podporách z podpůrného fondu ( [§ 204] ),

rozhodovati o věcech, které si vyhradí nebo které mu ředitelství k rozhodnutí předloží.

K projednání věcí určitého druhu může správní výbor ustaviti zvláštní komise. Ustanovení [§ 161, odst. 1, věty druhé] a [odst. 3] platí zde obdobně.

Revisní komise okresní národní pojišťovny.

Revisní komise okresní národní pojišťovny se skládá ze tří členů, volených správním výborem z řad pojištěnců, a jejich náhradníků. Ustanovení [§ 162, odst. 1, věty druhé] , [odst. 3, věty první a odst. 4 a 5] platí zde obdobně.

Revisní komise provádí alespoň jednou za čtvrt roku revisi pokladny, účetnictví pojišťovny a příslušných knih, listin a dokladů. O výsledku revisí podává zprávy správnímu výboru, po případě správnímu sboru a revisní komisi národní pojišťovny anebo představenstvu a revisní komisi Ústřední národní pojišťovny, jestliže si je vyžádají.

Ředitelství okresní národní pojišťovny.

Ředitelství je výkonným orgánem okresní národní pojišťovny. Skládá se ze dvou členů, kteří jsou společně odpovědni za vedení okresní národní pojišťovny. Jeden z nich, který musí býti lékařem, řídí zdravotní službu okresní národní pojišťovny, druhý řídí ostatní činnosti okresní národní pojišťovny.

Má-li okresní národní pojišťovna ve třech po sobě jdoucích kalendářních letech průměrný počet pojištěnců alespoň 100.000, může představenstvo určiti, že řízení této pojišťovny náleží tříčlennému ředitelství, jehož jeden člen, který musí býti lékařem, řídí zdravotní službu. Pomine-li věcná potřeba, může představenstvo toto opatření zrušiti.

Členy ředitelství jmenuje správní sbor národní pojišťovny, do jejíhož obvodu okresní národní pojišťovna náleží. Jmenování podléhá schválení představenstva.

Ředitelství řídí práce okresní národní pojišťovny, podává návrhy správnímu výboru, provádí jeho usnesení a rozhoduje o všech věcech, jež nepatří do působnosti správního výboru.

Členové ředitelství účastní se schůzí správního výboru s hlasem poradním.

Předseda (úřadující místopředseda) správního výboru může se účastniti schůzí ředitelství a předsedati jim.

Působnost ředitelství, jeho jednotlivých členů a jejich zastupování upraví instrukce a služební předpisy vydané ústřednou, po případě národní pojišťovnou. Instrukce stanoví zejména také, za jakých podmínek mohou jednotliví členové ředitelství podávati vlastní návrhy správnímu výboru.

Zdravotnická činnost národního pojištění včetně distribuce lékařů a jiných zdravotnických osob se provádí podle jednotného celostátního plánu zdravotní péče, který bude součástí celostátního hospodářského plánu.

Zdravotnická rada Ústřední národní pojišťovny ( [§ 161, odst. 2] ) je nejvyšším poradním orgánem Ústřední národní pojišťovny pro otázky vlastní zdravotní péče národního pojištění.

Zdravotnická rada je složena ze zdravotnických odborníků ze řad profesorských sborů lékařských fakult, z lékařů činných ve veřejném zdravotnictví, z lékařů činných v národním pojištění a z jiných zdravotnických pracovníků národního pojištění.

Pojišťovna je povinna zajistiti potřebnou lékařskou pomoc odpovídající ustanovení [§ 27, odst. 1] .

Ustanovením odstavce 1 není dotčena povinnost zaměstnavatelova stanovená předpisy vydanými v zájmu ochrany zdraví a života zaměstnanců.

Lékaři, vykonávajícímu samostatně lékařskou praxi v obvodu okresní národní pojišťovny, může úřad udělující povolení k výkonu lékařské praxe na návrh pojišťovny uložiti, aby za podmínek [§ 197] vykonával v jejím obvodu činnost směřující k plnění povinností, které jsou pojišťovně uloženy v [§ 195, odst. 1] . Úřad vyhoví tomuto návrhu, leč by měl lékař proti tomu závažné důvody.

Úřad udělující povolení k výkonu lékařské praxe může na návrh lékaře, vykonávajícího samostatnou lékařskou praxi v obvodu okresní národní pojišťovny, uložiti pojišťovně, aby jej přijala do smluvního poměru za podmínek [§ 197] . Úřad vyhoví tomuto návrhu, leč by pojišťovna odmítla lékaře přijmouti do smluvního poměru z vážných důvodů tkvících v jeho osobě nebo proto, že je o lékařskou službu pro pojištěnce v obvodu okresní národní pojišťovny již náležitě postaráno ve smyslu jednotného plánu zdravotní péče ( [§ 193] ).

Lékaři a ostatní osoby zdravotnické služby (odstavec 5) jsou povinni vykonávati svou službu pro pojišťovnu podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Smluvní lékař pojišťovny je povinen léčiti pojištěnce a jeho rodinné příslušníky za odměnu stanovenou vyhláškou podle odstavců 3 a 4. Také lékař, který není ve smluvním poměru k pojišťovně, je oprávněn účtovati za poskytnutí první pomoci pojištěnci a jeho rodinným příslušníkům jen odměnu, stanovenou podle odstavců 3 a 4.

Podmínky výkonu lékařské služby, jakož i podmínky, za kterých se lékaři přijímají a propouštějí, stanoví a mění na návrh Ústřední národní pojišťovny, učiněný v dohodě s jednotnou odborovou organizací nebo, nedojde-li k této dohodě na návrh Ústřední národní pojišťovny, po případě jednotné odborové organizace ministerstvo sociální péče vyhláškou v Úředním listě vydanou společně s ministerstvem zdravotnictví.

Vyhláška obsahuje zejména tato ustanovení:

jak se stanoví odměna za lékařskou pomoc a určuje její výše,

jak rozhodovati spory vzniklé při provádění vyhlášky; tyto spory bude rozhodovati zvláštní rozhodčí komise, jejíhož předsedu a náměstka předsedy jmenuje ministr sociální péče v dohodě s ministrem zdravotnictví; bližší ustanovení o složení a jednání rozhodčí komise se pojmou do vyhlášky.

Podle obdoby předchozích odstavců je možno po slyšení jednotné odborové organisace vyhláškou stanoviti také podmínky pro součinnost lékárníků, dentistů, zkoušených zubních techniků, ošetřovatelek (ošetřovatelů), porodních asistentek, sociálních pracovnic a jiných pomocných sil zdravotnické služby.

Veřejné nemocnice jsou povinny na písemný poukaz pojišťovny nebo jejího lékaře přijmouti osoby, které mají nárok na ústavní ošetřování, a poskytnouti jim potřebné léčení a ošetřování po dobu, po kterou to jejich zdravotní stan vyžaduje.

Poukazu není třeba, jde-li o onemocnění nakažlivou nemocí, uvedenou v platných předpisech o potírání přenosných nemocí nebo v předpisech o ochranných opatřeních proti tuberkulose, nebo jde-li o ohrožení života.

Nemocnice je povinna do tří dnů písemně oznámiti pojišťovně, že přijala nebo propustila ošetřovaného (odstavce 1 a 2).

Za ústavní ošetřování osob uvedených v odstavcích 1 a 2 ve veřejných nemocnicích je pojišťovna povinna hraditi ošetřovací výlohy za celou dobu ošetřování podle sazeb stanovených ministerstvem zdravotnictví v dohodě s ministerstvem sociální péče. Na návrh Ústřední národní pojišťovny může ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvy zdravotnictví a financí stanoviti jiný způsob úhrady, zejména úhrnkovou částkou.

Veřejné nemocnice nejsou oprávněny požadovati a vymáhati ani na na ošetřovaných osobách, které mají nárok na ošetřování v nemocnici, ani na osobách, které mají vůči nim vyživovací povinnost, ošetřovací výlohy nebo jakékoliv příplatky k nim, leč by šlo o doplatky na ošetřovací sazby vyšších tříd. Právní jednání odporující tomuto ustanovení jsou neplatná; plnění učiněná v rozporu s tímto ustanovením se považují za učiněná bez právního důvodu.

Náklady ambulantního ošetřování ve veřejných nemocnicích provedeného na poukaz pojišťovny hradí pojišťovna podle sazeb stanovených ministerstvem zdravotnictví v dohodě s ministerstvem sociální péče.

Pojišťovna se účastní na správě všeobecných veřejných nemocnic. Podrobnosti určí ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvem sociální péče.

Ustanovení [§ 198] platí obdobně pro veřejné porodnice a jiné veřejné ústavy léčebné a ošetřovací.

Totéž platí pro veřejné ústavy pro choromyslné s tou odchylkou, že za ošetřování hradí pojišťovna ošetřovací výlohy až do doby šesti měsíců, a to za tutéž osobu jen jednou.

Poměr k jiným léčebným ústavům, než jsou uvedeny v odstavci 1, se řídí obsahem písemného poukazu pojišťovny vydaného v jednotlivém případě nebo podle zvláštní smlouvy.

Ústřední pojišťovna sestaví podle platných celostátních směrnic ve shodě s celostátním hospodářským plánováním dlouhodobý hospodářský plán a rozpočet. Mimo to sestavuje hospodářský plán a rozpočet vždy pro nejbližší rok.

Ústřední národní pojišťovna vede své hospodářství a zjišťuje jeho výsledky odděleně pro pojištění nemocenské a pro pojištění důchodové. Rovněž se odděleně sledují a zjišťují hospodářské výsledky pojištění zaměstnanců a pojištění osob samostatně výdělečně činných včetně spolupracujících členů rodiny.

Nemovitosti a zařízení Ústřední národní pojišťovny, sloužící k plnění úkolů stanovených tímto zákonem, tvoří kmenové jmění národního pojištění. Kmenové jmění jest jmění účelové a jeho hodnota se vykazuje odděleně.

Ústřední národní pojišťovna jest povinna vedle jmění kmenového a podpůrných fondů vytvářeti a udržovati bezpečnostní fond nemocenského pojištění.

V bezpečnostním fondu musí býti alespoň částka rovnající se čtvrtině středních ročních výdajů nemocenského pojištění za poslední tři léta; jeho výše nesmí však přesáhnouti částku rovnající se polovině středních ročních výdajů za tuto dobu.

Jakmile se zjistí, že příjmy nestačí na úhradu nákladů, a nedosahuje-li bezpečnostní fond ani nejnižší částky uvedené v odstavci 2 a nelze-li předpokládati, že se poměry v nejbližší době zlepší, zvýší se pojistné podle [§ 118, odst. 1] .

U každé okresní národní pojišťovny se zřídí podpůrný fond nemocenského pojištění, do něhož plynou náhrady podle [§ 18, odst. 2] a [§ 113, odst. 1] a příslušné části pokut podle [§ 18, odst. 1] a [§ 19] , jakož i dary. Ústřední národní pojišťovna může přiděliti podpůrným fondům zvláštní příspěvek.

Z podpůrného fondu může okresní národní pojišťovna poskytovati podle směrnic ústředny v případech zvláštního zřetele hodných podpory pojištěncům a jejich rodinným příslušníkům, kteří sice nemají nárok na dávku nemocenského pojištění, u nichž však podpora jest se zřetelem k jejich sociálním a zdravotním poměrům potřebná a účelná. Rovněž se mohou z podpůrného fondu poskytovati podle směrnic ústředny jiné podpory sledující účel tohoto zákona.

U každé národní pojišťovny se zřídí podpůrný fond důchodového pojištění, do něhož plynou náhrady podle [§ 113, odst. 2] a příslušné části pokud podle [§ 18, odst. 1] a [§ 19] , jakož i dary. Ústřední národní pojišťovna může věnovati také těmto fondům zvláštní příspěvky.

Z podpůrného fondu podle odstavce 1 může národní pojišťovna poskytovati v případech zvláštního zřetele hodných podpory pojištěncům a jejich pozůstalým, kteří sice nemají nárok na dávku důchodového pojištění, u nichž však podpora je se zřetelem k jejich sociálním poměrům potřebná a účelná. Rovněž se mohou z podpůrného fondu poskytovati jiné podpory sledující účel tohoto zákona.

Majetek Ústřední národní pojišťovny, pokud netvoří jmění kmenové a není vynaložen na výdaje pojištění podle tohoto zákona nebo k účelům zdravotní péče o pojištěnce a jejich rodiny, se ukládá podle směrnic schválených ministerstvem financí.

Poskytla-li Ústřední národní pojišťovna zápůjčku, může se uspokojit z cenných papírů, které jí byly dány do zástavy, je-li dlužník v prodlení, bez soudního řízení a smí je po předchozí pohrůžce dáti veřejně prodati.

Výkazy Ústřední národní pojišťovny o jejich splatných pohledávkách ze zápůjček, anuit, z úroků a z ostatního smluveného příslušenství jsou exekučními tituly.

Právní jednání a listiny, jichž je třeba k založení, k upravení a projednání právních poměrů mezi Ústřední národní pojišťovnou s jedné strany a veřejnými orgány, úřady, příplatkovými ústavy, zaměstnavateli, pojištěnci nebo jejich rodinnými příslušníky, důchodci, léčebnými ústavy, lékaři a jinými zdravotnickými osobami ( [§ 197, odst. 5] ) s druhé strany, jsou osvobozeny od poplatků (kolků) a dávek. Stejného osvobození požívají písemnosti, úřední úkony a rozhodnutí v řízení soudním, exekučním a správním, pokud slouží účelům tohoto zákona. Z připojištění [ [§ 143, odst. 1, písm. a) a b)] a [§ 144] ] platí Ústřední národní pojišťovna zaopatřovací poplatky v poloviční výši. Žádá-li o to Ústřední národní pojišťovna nebo její zmocněný zástupce, je soud povinen vyhotoviti a vydati bezplatně opis (stejnopis) protokolu, který je prost poplatků (kolků).

Ústřední národní pojišťovna, její podniky a fondy, jakož i podniky a fondy jí spravované, pokud plní úkoly podle tohoto zákona, jsou osvobozeny od zvláštní daně výdělkové a od daně rentové.

Peněžní dávky jsou osvobozeny od daně rentové.

Ústřední národní pojišťovna, její podniky a fondy, jakož i podniky a fondy jí spravované jsou osvobozeny od daně z obratu co do dodávek a výkonů, přímo souvisících s plněním úkolů stanovených tímto zákonem.

Ústřední národní pojišťovna, její podniky a fondy, jakož i podniky a fondy jí spravované jsou osvobozeny od poplatků z právních jednání a listin o nabytí nebo směně nemovitostí určených k zdravotním nebo správním účelům pojištění; rovněž jsou osvobozeny od poplatků z právních jednání a listin o zcizení nemovitostí určených dosud k uvedeným účelům, je-li nabyvatelem stát nebo jiná osoba, které pro tato právní jednání nebo listiny přísluší osobní osvobození od poplatků.

O osvobození movitého jmění Ústřední národní pojišťovny, jejích podniků a fondů, jakož i podniků jí spravovaných od poplatkového ekvivalentu a o poskytování úlev v poplatkovém ekvivalentu pro jejich nemovité jmění platí předpisy o poplatkovém ekvivalentu. Úlevy a osvobození od poplatkového ekvivalentu, které mají dosud nositele pojištění uvedení v § 6 zákona ze dne 8. dubna 1938, č. 76 Sb., o poplatkovém ekvivalentu, platí v plném rozsahu i pro Ústřední národní pojišťovnu.

Pokud se na dosavadní nositele veřejnoprávního sociálního pojištění vztahují jiné předpisy, které poskytují berní osvobození a úlevy a nejsou uvedeny v [§ 278] , platí tyto předpisy nadále též pro Ústřední národní pojišťovnu.

Pojišťovna jest oprávněna podle platných předpisů nabývati, zřizovati a provozovati ambulatoria, diagnostické stanice, léčebné ústavy, ozdravovny, zotavovny a jiné podobné ústavy a zařízení v rámci celostátního plánu zdravotní péče ( [§ 193] ).

Pro ambulatoria neplatí ustanovení zákona ze dne 30. dubna 1870, č. 68 ř. z., o organizaci veřejné zdravotní služby, a obdobná ustanovení zákl. čl. XIV/1876, o úpravě zdravotnictví.

K provozu ústavů podle odstavce 1, pokud se v nich umisťují a stravují nemocní není zapotřebí hostinské koncese.

Pojišťovna je oprávněna nabývati, zřizovati a podle příslušných předpisů provozovati lékárny pro účely národního pojištění.

Pojišťovna, i když nemá lékárnu podle odstavce 1, je oprávněna vydávati lékařům, pojištěncům a jejich rodinným příslušníkům svými lékaři (lékárníky) léčivé speciality a volně prodejné léky.

Pojišťovna může prováděti retaxaci receptů a zkoumati složení a jakost léků odebíraných z lékárny.

Pojišťovna je oprávněna nakupovati ve velkém léky, léčiva, obvazový materiál, materiál používaný při péči o chrup, léčebné, diagnostické, orthopedické, optické a jiné pomocné prostředky, jakož i lékařská zařízení a přístroje s výhodami platnými pro velkoobchod a vydávati je lékařům, pojištěncům a jejich rodinným příslušníkům, a to pokud jde o léky, za podmínek [§ 210, odst. 2] .

Pojišťovna může nabýti oprávnění vydávati tiskopisy, a to i periodické, vlastním nákladem.

Dozor nad prováděním národního pojištění vykonává ministerstvo sociální péče. Dozor nad prováděním zdravotní a léčebné péče národního pojištění vykonává toto ministerstvo v dohodě s ministerstvem zdravotnictví a dozor v zásadních otázkách finančního hospodaření v dohodě s ministerstvem financí.

Hospodaření Ústřední národní pojišťovny podléhá kontrole nejvyššího účetního kontrolního úřadu.

Ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem financí schvaluje hospodářské lány a rozpočty Ústřední národní pojišťovny ( [§ 200] ).

Početní podklady národního pojištění a jejich změny, jakož i pojistné matematické bilance Ústřední národní pojišťovny podléhají schválení ministerstva sociální péče.

Ústřední národní pojišťovna jest povinna předkládati vládě prostřednictvím ministerstva sociální péče za každý kalendářní rok přehled o stavu národního pojištění spolu se zprávou a statistickými výkazy o svém hospodaření, o vývoji pojištění a o stavu majetku a zprávu o jeho uložení. Tuto zprávu jest předkládati nejpozději do konce roku za rok minulý.

Usnesení představenstva Ústřední národní pojišťovny o nabytí, zcizení nebo zatížení nemovitostí ( [§ 160, odst. 1, č. 7] ) vyžaduje souhlasu ministerstev sociální péče a financí, jestliže částka, za kterou má býti nemovitostí nabyto nebo za kterou mají býti zcizeny nebo mají býti zatíženy, přesahuje 30,000.000 Kčs.

Ministerstvo sociální péče jest oprávněno žádati, aby mu Ústřední národní pojišťovna předložila knihy, listiny, zápisy a doklady a aby mu bylo dáno vysvětlení potřebné k provádění dozoru.

Ministerstvo sociální péče může dále vyžadovati, aby orgány Ústřední národní pojišťovny byly svolány ke schůzím s uvedením předmětu jednání, a může je samo svolati, nebylo-li jeho vyzvání vyhověno.

Nejsou-li orgány Ústřední národní pojišťovny zřízeny nebo zdráhají-li se vykonávati své povinnosti, může ministerstvo sociální péče po předchozím marném upozornění provésti samo na náklady Ústřední národní pojišťovny nutná opatření spadající do působnosti těchto orgánů.

Ministerstvo sociální péče může rozpustiti představenstvo Ústřední národní pojišťovny, nedbá-li ve svých usneseních přes výstrahu opětovně právních předpisů a ustanovení jednacího řádu nebo vzpírá-li se příkazům vydávaným při provádění státního dozoru, a převésti správu a zastupování Ústřední národní pojišťovny na komisi, kterou samo jmenuje. Tato komise spravuje a zastupuje Ústřední národní pojišťovnu podle předpisů platných jinak pro představenstvo až do doby, kdy se ustaví představenstvo nově zvolené.

Komise jmenovaná podle odstavce 1 musí zaříditi, aby byly nové volby představenstva provedeny nejdéle do tří měsíců ode dne rozpuštění.

Ústřední národní pojišťovna a její územní organisační složky vydávají při provádění tohoto zákona rozhodnutí a opatření o právech a povinnostech stran výměry ( [§ 222] ).

Není-li tímto zákonem nebo jiným předpisem stanoveno jinak, přijímá podání a ohlášky a vydává výměry podle odstavce 1 místně příslušná okresní národní pojišťovna.

Místně příslušná je pro pojištění zaměstnanců okresní národní pojišťovna, v jejímž obvodě jsou vykonávány práce zakládající povinné pojištění; jsou-li práce vykonávány v obvodu několika okresních národních pojišťoven, je místně příslušnou pojišťovna, v jejímž obvodu je sídlo podniku. Pro pojištění osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících členů rodiny je místně příslušná okresní národní pojišťovna, v jejímž obvodě jest sídlo podniku (závodu); pro pojištění ostatních pojištěnců okresní národní pojišťovna, v jejímž obvodě má pojištěnec stálé bydliště.

Jde-li o pojištěnce, vykonávajícího několik činností, provádí pojištění každá pojišťovna příslušná podle odstavce 1. Peněžité dávky nemocenského pojištění poskytuje však v takovém případě pouze ta pojišťovna, v jejímž obvodě má pojištěnec trvalé bydliště.

Je-li spor o pojistnou příslušnost mezi okresními národními pojišťovnami v obvodě téže národní pojišťovny, určí ji národní pojišťovna, jinak ústředna.

Ústřední národní pojišťovna učiní opatření, aby pojištěnci a rodinní příslušníci, kteří se zdržují přechodně v obvodě jiné okresní národní pojišťovny než místně příslušné nebo u nichž jest příslušnost okresní národní pojišťovny sporná, obdrželi bez průtahu od pojišťovny svého pobytu dávky nemocenského pojištění, jsou-li u nich jinak splněny podmínky stanovené léčebným řádem.

Místní příslušnost národní pojišťovny se řídí místní příslušností okresní národní pojišťovny podle [§ 218] . Je-li dána podle této zásady příslušnost několika národních pojišťoven, jest příslušná národní pojišťovna, v jejímž obvodě má pojištěnec trvalé bydliště.

Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro řízení u pojišťovny zásady správního řízení. Přepouští-li to povaha a předmět řízení, platí přiměřeně ustanovení vládního nařízení ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů, ve znění předpisů je měnících a doplňujících, zejména jeho ustanovení o navrácení v předešlý stav a o obnově řízení.

I mimo případy [§§ 15 a 16] , [§ 92, odst. 5] , [§§ 106] a [121] a [§ 223, odst. 2] jsou zaměstnavatelé, jejich zástupci, pojištěnci, jejich rodinní příslušníci a pozůstalí na vyzvání povinni kdykoliv podati zprávu pojišťovně a jejím zmocněncům o všech okolnostech, které jsou rozhodné pro pojištění a pro řízení o přiznání dávky.

Veřejné úřady, soudy a jiné veřejné orgány, korporace, ústavy a podniky jsou povinny vyhověti v mezích své působnosti žádostem, které pojišťovna na ně vznese, podporovati i jinak všestranně pojišťovnu a podávati jí bezplatně sdělení potřebná pro provádění pojištění a jeho správu.

Pojišťovna je zejména oprávněna dožadovati se spolupůsobení orgánů veřejné správy, aby byly zjištěny osoby, podrobené povinnému pojištění, po případě jejich zaměstnavatelé, a vyšetřeny poměry rozhodné pro pojištění a pro nárok na dávky.

Rozhodnutí a opatření pojišťovny určená stranám se doručují písemně výměrem.

Výměr o pojistné povinnosti se vydává pouze tehdy, vyžádala-li si strana výslovně jeho vydání nebo byla-li pojistná povinnost některou ze strana nebo pojišťovnou popřena.

Výměr o dávce se nevydává, přiznává-li pojišťovna žádanou dávku, leč by šlo o důchody a jednorázové úrazové odškodné. Výměr o odnětí dávky nemocenského pojištění se nevydává, nežádá-li oprávněná osoba o jeho vydání do třiceti dnů po tom, kdy jí byla dávka odňata proto, že byla uznána schopnou práce.

Výměr o odepření, odnětí, zastavení nebo snížení dávky musí obsahovati odůvodnění.

Výměr musí obsahovati poučení o opravných prostředcích. Nesprávné poučení nemůže býti straně na újmu. Bylo-li dáno straně nesprávné poučení nebo nebylo-li dáno poučení vůbec, stává se výměr pravoplatným, nebylo-li mu odporováno do šesti měsíců po doručení.

Pojišťovna může, zejména při vybírání pojistného, doručovati platební výměry a jiné písemnosti určené stranám svými zaměstnanci.

O nároku na dávku podle tohoto zákona se rozhoduje na žádost oprávněné osoby nebo jejího zástupce. Nezletilec dosáhnuvší 18 let může svůj nárok uplatniti sám. Místo zákonného zástupce nezletilce mohou uplatňovati nárok také komise okresní péče o mládež, pokud o nezletilce pečují. Odmítne-li pojištěnec uplatniti nárok na dávku příslušející rodinnému příslušníku, je rodinný příslušník nebo jeho zákonný zástupce (komise okresní péče o mládež) oprávněn uplatniti nárok sám.

Řízení o odškodnění za pracovní úraz se zahajuje z moci úřední na podkladě ohlášení úrazu zaměstnavatelem, který je povinen je podati do osmi dnů. Ustanovení [§ 105, odst. 3 a 4] zůstává nedotčeno.

Oprávněná osoba uplatňuje nárok na dávku u okresní národní pojišťovny místně příslušné. Uplatnění nároku u jiné organisační složky Ústřední národní pojišťovny není však straně na újmu.

Osoba, vykonávající několik činností a pojištěná u několika okresních národních pojišťoven, je povinna při ohlašování nároku na dávky sděliti, u kterých okresních národních pojišťoven je k pojištění přihlášena.

Pojišťovna může požadovati, aby žadatel o dávku předložil potřebné doklady, a je-li nárok na dávku podmíněn určitým zdravotním stavem, může provésti lékařské vyšetření.

Byl-li nárok na přiznání dávky důchodového pojištění, podmíněné invaliditou nebo snížením výdělečné schopnosti, pravoplatně zamítnut proto, že tato podmínka nebyla prokázána, může býti znovu uplatněn před uplynutím roku od doručení zamítavého rozhodnutí jen tehdy, osvědčí-li žadatel věrohodně, že nastalo podstatné zhoršení v jeho zdravotním stavu. Totéž platí obdobně, byl-li důchod pravoplatně odňat, ježto invalidita nebo výdělečná neschopnost již pominula.

Žádost za přiznání peněžité dávky, která přes vyzvání pojišťovny nebyla doložena potřebnými doklady do šesti měsíců ode dne vyzvání, pokládá se za nepodanou, leč by podání dokladu v této lhůtě bez zavinění žadatele nebylo možné a doklad bude po odpadnutí překážky neprodleně předložen.

Zemře-li osoba, která má nárok na dávku, po uplatnění nároku, vstupují do dalšího řízení a nabývají nároku na částky splatné do dne smrti oprávněného postupně manžel, manželka, děti, otec, matka, družka a sourozenci, jestliže žili s oprávněným v době jeho smrti ve společné domácnosti. Podmínka společné domácnosti nemusí býti splněna u dětí, které mají nárok na sirotčí důchod.

Veřejné léčebné a ošetřovací ústavy i kliniky jsou povinny na požádání pojišťovny, jakož i při řízení před pojišťovacími soudy provésti příslušné vyšetření zdravotního stavu osob uplatňujících nárok na dávky podle tohoto zákona, podávati o tom dobrozdání a vydávati opisy chorobopisů (zprávy o průběhu nemoci), jichž je třeba k zjištění nároku na dávky podle tohoto zákona. Výši a způsob úhrady za tyto úkony určí ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvem sociální péče po slyšení jednotné odborové organisace.

Příjemce důchodu je povinen ohlásiti do patnácti dnů národní pojišťovně důvod zániku nároku na důchod. Stejně je povinen oznámiti jiné okolnosti rozhodné pro nárok na důchod, jeho výši a výplatu. Důchodce ručí i svým důchodem za škodu, která vznikne pojišťovně úmyslným porušením nebo hrubým opomenutím této povinnosti.

Důchodce může žádati za zvýšení důchodu podle [§ 109, odst. 1] do tří let po přiznání důchodu.

Výplata důchodu podmíněného invaliditou nebo ztrátou výdělečné schopnosti může býti odepřena nebo zastavena, zdráhá-li se důchodce podrobiti lékařské prohlídce nebo pozorování, přestože byl na tento následek upozorněn.

Dnem 1. července 1948 se zrušují:

Ústřední sociální pojišťovna v Praze,

Nemocenská pojišťovna soukromých zaměstnanců v Praze,

Léčebný fond veřejných zaměstnanců v Praze,

Léčebný fond poštovních zaměstnanců v Praze,

nemocenské pojišťovny továren na tabák,

Nemocenská pojišťovna československých státních drah v Praze,

Kněžská nemocenská pokladna v Přerově,

státní zaopatření horníků na Slovensku,

Ústřední svaz nemocenských pojišťoven v Praze,

Ústředí nositelů pojištění.

Všeobecný pensijní ústav v Praze,

Ústřední bratrská pokladna v Praze.

Ústřední sociální pojišťovna v Bratislavě,

Úrazové pojišťovny v Praze a v Brně,

nemocenské pojišťovny v zemích České a Moravskoslezské podle zákona č. 221/1924 Sb. ve znění předpisů jej měnících a doplňujících,

okresní sociální pojišťovny na Slovensku a Závodní nemocenská pojišťovna československé Dunajplavby v Bratislavě,

úřadovny sociálního pojištění v pohraničním území,

revírní bratrské pokladny,

Dnem, který bude určen vládním nařízením, se zruší:

Fondy pro invalidní a starobní pojištění zaměstnanců československých státních drah,

Fondy pro invalidní a starobní pojištění poštovních zaměstnanců,

Pensijní fond Národního divadla,

Pensijní fond Poštovní spořitelny v Bratislavě.

Ústřední národní pojišťovna je právním nástupcem nositelů pojištění, svazů, fondů a zařízení uvedených v odstavcích 1 a 2, a to jak co do jejich působnosti podle dosavadních zákonů a jiných právních předpisů, tak co do jejich ostatních práv a závazků. Jejich movité i nemovité jmění a všechna práva a závazky přecházejí na Ústřední národní pojišťovnu dnem jejich zrušení. Jmění se převede do jmění pojištění nemocenského nebo důchodového ( [§ 201] ), a to se zřetelem k účelům, jimž dosud sloužilo.

Na návrh Ústřední národní pojišťovny zapíše knihovní soud přechod vlastnických a jiných práv zrušených nositelů pojištění, svazů, fondů a zařízení, uvedených v odstavcích 1 a 2, na Ústřední národní pojišťovnu s odvoláním na tento zákon. Totéž platí obdobně o vyznačení přechodu jiných práv na Ústřední národní pojišťovnu v jiných úředních rejstřících a seznamech.

Podrobnosti o převzetí práv a závazků fondů a zařízení, uvedených v odstavci 1, č. 12 a 13 a v odstavci 2, jakož i o způsobu krytí převzatých závazků a o povinnostech zaměstnavatelových z toho plynoucích, stanoví vláda nařízením.

Při převzetí nositelů pojištění a jejich svazů, jakož i zařízení a fondů uvedených v [§ 247, odst. 1 a 2] převezme Ústřední národní pojišťovna jejich zaměstnance a vstoupí do jejich služebních poměrů. Není však povinna, nedovolují-li to organisační změny, ponechati převzatým zaměstnancům, i když byli trvale ustanoveni, služební postavení, které měli u dosavadního zaměstnavatele. Pro všechny převzaté zaměstnance platí ustanovení služebního a disciplinárního řádu ( [§ 188, odst. 1] ), který také podrobněji stanoví podmínky převzetí, jakož i upraví pensijní nároky převzatých zaměstnanců (pensistů) ode dne počátku jeho účinnosti. Služební a disciplinární řád rovněž stanoví, jak Ústřední národní pojišťovna přeřadí zaměstnance převzaté do platových stupňů a služebních kategorií a jak jim vyměří služební požitky při započtení služební doby pravoplatně započtené a se zřetelem k jejich dosavadnímu zařazení. Odchylná ustanovení služebních smluv pozbývají platnosti.

Zaměstnancům, jejichž úhrnné měsíční hrubé služební požitky po převzetí by byly nižší než dosavadní pravoplatně přiznané požitky, náleží osobní přídavek ve výši rozdílu mezi nově přiznanými a dosavadními služebními požitky. Zda a jak se tento přídavek započte na budoucí platové zvýšení, stanoví služební řád.

Odepře-li převzatý zaměstnanec konati službu pro Ústřední národní pojišťovnu za podmínek stanovených v odstavcích 1 a 2, má se za to, že dobrovolně vystupuje ze služeb; v tom případě nemá nároku na odškodné, i kdyby mu to jeho dosavadní služební smlouva zaručovala. To platí i tenkrát, odepře-li zaměstnanec konati službu v jiném místě, než v kterém je dosud zaměstnán.

Při překládání zaměstnanců, provedeném v souvislosti se zahájením činnosti Ústřední národní pojišťovny, vezme se zřetel na jejich osobní, rodinné, hospodářské a sociální poměry. Překládání může býti provedeno, jen pokud je to z důvodů organisačních nezbytně nutné.

Zaměstnanci podniku, kteří byli přiděleni k výkonu prací pro náhradní ústav pensijního pojištění tohoto podniku nebo pro závodní nemocenskou pojišťovnu tohoto podniku, mohou do 30. září 1948 prohlásiti, že vstupují do služeb Ústřední národní pojišťovny. V takovém případě platí obdobně ustanovení předchozích odstavců.

Ústřední národní pojišťovna vstupuje dnem 1. července 1948 na místě dosavadních nositelů veřejnoprávního sociálního pojištění a jejich svazů do smluv uzavřených s lékařskými organisacemi o zajištění lékařské služby a poskytování lékařské pomoci. Tyto smlouvy platí až do dne, který bude určen vyhláškou vydanou podle [§ 197, odst. 3 a 4] . Dokud nebude touto vyhláškou ustanoveno jinak, upraví podmínky výkonu lékařské služby pro pojištěnce uvedené v [§§ 4 a 5] a jejich rodinné příslušníky zatímně vyhláška vydaná podle obdoby [§ 197, odst. 3 a 4] .

Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro jiné osoby zdravotnické služby uvedené v [§ 197, odst. 5] .

Pokud dosavadní předpisy obsahují ustanovení týkající se nositelů veřejnoprávního sociálního pojištění nebo jejich svazů, rozumějí se jimi od 1. července 1948 Ústřední národní pojišťovna a její příslušné územní organisační složky.

Dokud nebudou zvoleny podle ustanovení tohoto zákona sbory delegátů a představenstvo Ústřední národní pojišťovny, jmenuje ministr sociální péče na jejich místo správní komisi na návrh jednotné odborové organisace a po slyšení vrcholných zájmových organisací. Tato správní komise vykonává s výhradou odstavce 4 působnost sborů delegátů a představenstva.

Správní komise Ústřední národní pojišťovny jmenuje na návrh jednotné odborové organisace a po slyšení vrcholných zájmových organisací správní komise územních organisačních složek Ústřední národní pojišťovny, které až do provedení voleb podle tohoto zákona vykonávají působnost zastupitelských sborů těchto organisačních složek. Při jmenování těchto správních komisí je přihlížeti k osobnímu rozsahu pojištění s ohledem na počátek účinnosti jednotlivých částí tohoto zákona.

Ministr sociální péče odvolává členy správní komise Ústřední národní pojišťovny po slyšení organisací, které byly účastny při jejich jmenování, a na jejich místo nebo na místo členů, jejichž funkce zanikla z jiného důvodu, jmenuje způsobem uvedeným v odstavcích 1 a 2 osoby jiné. Totéž právo náleží správní komisi Ústřední národní pojišťovny, pokud jde o členy správních komisí územních organisačních složek Ústřední národní pojišťovny.

Prvního předsedu a místopředsedy Ústřední národní pojišťovny jmenuje a odvolává president republiky na návrh vlády.

Jinak platí ustanovení tohoto zákona o orgánech Ústřední národní pojišťovny a jejich územních organisačních složek obdobně o orgánech jmenovaných podle předchozích odstavců.

První jednací řád Ústřední národní pojišťovny vydá ministr sociální péče na návrh představenstva (správní komise) Ústřední národní pojišťovny.

Dokud nebudou zřízeny soudy podle části sedmé tohoto zákona, projednávají se opravné prostředky a žaloby proti rozhodnutím dřívějších nositelů veřejnoprávního sociálního pojištění a proti vyměrům Ústřední národní pojišťovny a jejích územních organisačních složek u úřadů a soudů příslušných podle dosavadních předpisů a způsobem těmito předpisy stanoveným.

Spory nedokončené v den, kdy započnou činnost soudy podle sedmé části tohoto zákona, přecházejí v tom stavu, v jakém tohoto dne jsou, od úřadů a soudů dosud příslušných na soudy příslušné podle tohoto zákona.

Ústřední národní pojišťovna stanoví vyhláškou v Úředním listě způsob, obsah a formu, jakož i lhůty pro první přihlášku těchto osob nově pojatých do pojištění:

zaměstnanců, kteří podle dosavadních předpisů o veřejnoprávním sociálním pojištění nepodléhali pojištění,

všech zaměstnanců, kteří dosud podléhali pojištění podle zákona ze dne 15. října 1925, č. 221 Sb., o nemocenském pojištění veřejných zaměstnanců, nebo zákona ze dne 18. prosince 1941, č. 270 Sl. z., o nemocenském pojištění veřejných zaměstnanců,

důchodců ( [§ 8] ),

osob samostatně výdělečně činných ( [§ 4] ) a spolupracujících členů rodiny ( [§ 5] ).

Ustanovení [§ 18, odst. 2] platí zde obdobně.

Právní jednání, písemnosti a knihovní zápisy, jichž je třeba k řízení Ústřední národní pojišťovny a jejích složek a k zrušení a převzetí dosavadních nositelů pojištění, svazů, zařízení a fondů ( [§ 247, odst. 1 a 2] ), jsou osvobozeny od poplatků a dávek. Od poplatků a dávek jsou rovněž osvobozeny dary a věnování, právní jednání, písemnosti a knihovní zápisy, jichž je třeba k jejich provedení, pokud byly učiněny dosavadním nositelům veřejnoprávního sociálního pojištění pro účely národního pojištění, nebo přímo Ústřední národní pojišťovně.

Předpisy o ochraně nájemníků se netýkají nemovitostí, které podle [§ 247, odst. 3] přešly do vlastnictví pojišťovny, jsou-li určeny k provádění národního pojištění.