Technicko-hospodářskými úpravami pozemků ( [§§ 34 a 35] ) podle tohoto zákona (dále jen „pozemkové úpravy“) se rozumějí scelování (komasace) rozdrobených a rozptýlených pozemků, dělení a úprava správy i užívání pozemků společenských, zaokrouhlování (arondace) pozemků a lesů, odstraňování cizích pozemků (enkláv) a vyrovnávání hranic, jakož i kultivace horských planin, se všemi s tím organicky souvisícími technickými úpravami (meliorace, komunikace atd.), pokud je jich třeba k řádnému provedení těchto pozemkových úprav a pokud se výsledky těchto pozemkových úprav zvýší životní úroveň zemědělského lidu a lépe zajistí výživa veškerého obyvatelstva.

(1) K provádění tohoto zákona se zřizují tyto orgány:

1. oblastní komise pro technicko-hospodářské úpravy pozemků (dále jen „oblastní komise“) se svými oblastními úřadovnami,

2. zemské komise pro technicko-hospodářské úpravy pozemků se svými zemskými úřadovnami, na Slovensku komise pro technicko-hospodářské úpravy při pověřenectvu zemědělství a pozemkové reformy se svou úřadovnou (dále jen „zemské komise“).

(2) Úřadovny jsou výkonným orgánem oblastních (zemských) komisí. Těmto úřadovnám se přidělí zaměstnanci dosavadních scelovacích úřadů ( [§ 104, č. 2] ).

(3) Nejvyšším dozorčím úřadem nad orgány uvedenými v odstavci 1 je ministerstvo zemědělství.

(1) Oblastní komise vykonává v I. stolici pravomoc ve věcech upravených tímto zákonem, pokud nejsou příslušné jiné orgány.

(2) Oblastní komise se skládá z předsedy a z tolika dalších členů, aby každý okresní národní výbor z obvodu oblastní komise byl zastoupen jedním členem. Předsedou oblastní komise je předseda okresního národního výboru v sídle komise, který může pověřiti předsednictvím některého ze členů oblastní komise, uvedených v předcházející větě. Ostatní členy komise jmenuje ministr zemědělství, a to z volených členů zemědělských komisí okresních národních výborů, kteří jsou výkonnými zemědělci, navržených okresními národními výbory, na jejichž správní okresy se působnost oblastní komise vztahuje, po slyšení příslušného Jednotného svazu zemědělců, dále jednoho právníka, jednoho technického a jednoho zemědělského odborníka ze zaměstnanců oblastní úřadovny, jednoho odborníka lesního ze zaměstnanců lesní služby dohlédací a jednoho měřického úředníka pozemkového katastru na návrh ministra financí. Není-li mezi členy zemědělské komise okresního národního výboru výkonný zemědělec, navrhne okresní národní výbor jiného člena, pokud možno obeznámeného se zemědělstvím. Nepodá-li okresní národní výbor ve lhůtě mu dané, nejméně do jednoho měsíce, příslušný návrh, provede se jmenování bez tohoto návrhu. Ke jmenování právníka za člena oblastní komise se vyžaduje, aby měl zkoušku soudcovskou nebo ustanovovací zkoušku politickou, zkoušku advokátní nebo notářskou a byl obeznámen se zemědělstvím. Každý člen oblastní komise má svého náhradníka; o jmenování náhradníků platí ustanovení o jmenování členů.

(3) K platnosti usnesení oblastní komise je třeba, aby mimo předsedajícího bylo přítomno nejméně dalších 5 členů zastupujících okresní národní výbory. Komise se usnáší většinou hlasů přítomných. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.

(4) Běžné záležitosti vyřizuje oblastní komise užším výborem. Působnost užšího výboru bude blíže vymezena jednacím řádem ( [§ 5, odst. 3] ). Užší výbor oblastní komise se skládá z předsedy, kterým je předseda oblastní komise, dále z 5 členů zastupujících okresní národní výbory, a ze jmenovaných členů - odborníků oblastní komise. Členy užšího výboru, zastupující okresní národní výbory, volí členové oblastní komise, kteří zastupují okresní národní výbory. K jednání užšího výboru musí býti pozván zástupce okresního národního výboru, o jehož záležitosti má býti rozhodováno, pokud není již členem užšího výboru. K platnosti usnesení užšího výboru je třeba, aby mimo předsedu byli přítomni nejméně dva členové zastupující okresní národní výbory.

(1) Zemská komise vykonává pravomoc ve věcech upravených tímto zákonem jako II. stolice, pokud není příslušná podle tohoto zákona rozhodovati v I. stolici.

(2) Zemská komise se skládá z předsedy a z dalších 11 členů.

(3) Předsedou zemské komise je předseda zemského národního výboru, který může pověřiti předsednictvím některého člena rady zemského národního výboru. Na Slovensku je předsedou zemské komise pověřenec zemědělství a pozemkové reformy, který se může dáti zastoupiti úředníkem svého úřadu.

(4) Další členy komise jmenuje ministr zemědělství, a to 6 členů z volených členů zemědělské komise zemského národního výboru, kteří jsou výkonnými zemědělci, navržených zemským národním výborem, po slyšení Jednotného svazu českých zemědělců, dva odborníky (technického a právního) ze zemské úřadovny, jednoho lesního odborníka ze zaměstnanců lesní služby dohlédací a jednoho měřického úředníka pozemkového katastru na návrh ministra financí; jednoho člena ze soudců jmenuje ministr spravedlnosti. Na Slovensku provádí jmenování ministr zemědělství na návrh pověřence zemědělství a pozemkové reformy s tou odchylkou, že 6 členů z výkonných zemědělců jmenuje z volených členů zemědělských komisí okresních národních výborů po slyšení Jednotného svazu slovenských zemědělců, ostatní členy jmenuje na návrh příslušných pověřenců. Jednoho člena ze soudců jmenuje ministr spravedlnosti na návrh pověřence spravedlnosti. Jinak platí přiměřeně ustanovení [§ 3, odst. 2] , páté až sedmé věty. Každý člen komise má svého náhradníka. O jmenování náhradníků platí ustanovení o jmenování členů.

(5) K platnosti usnesení zemské komise je třeba, aby mimo předsedajícího bylo přítomno nejméně 5 členů, z nichž jeden musí býti z právníků uvedených v odstavci 4, jeden technický odborník a tři zemědělci; jde-li o pozemkovou úpravu lesních pozemků, musí býti přítomen lesní odborník. Komise se usnáší většinou hlasů přítomných. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.

(1) Členové (náhradníci) oblastní (zemské) komise, jmenovaní ze členů národních výborů, se nahradí novými, jakmile jejich členství v národním výboru zaniklo, na př. smrtí, uplynutím volebního období v národních výborech a pod., ostatní jsou jmenováni do odvolání.

(2) Členové (náhradníci) oblastní (zemské) komise, kteří nevykonali služební přísahu již jako státní úředníci, musí býti vzati do slibu a mají, pokud jde o jejich funkci, postavení veřejných orgánů.

(3) Ministr zemědělství v dohodě s ministry vnitra a financí vydá jednací řád pro oblastní a zemské komise a vyhlásí jej v Úředním listě. Zda a pokud možno předsedovi a členům oblastní (zemské) komise poskytnouti odměnu, určí ministr zemědělství v dohodě s ministrem financí.

Ministr zemědělství, na Slovensku pověřenec zemědělství a pozemkové reformy, ustanovuje úředníky oblastních a zemských úřadoven, pokud to není vyhrazeno vládě (sboru pověřenců) nebo presidentu republiky. Ministr zemědělství jmenuje přednosty těchto úřadoven především z jejich vysokoškolsky vzdělaných technických úředníků. Osobními úřady těchto úředníků jsou zemské komise.

(1) Při ministerstvu zemědělství se zřizuje poradní sbor pro technicko-hospodářské úpravy pozemků (dále jen „poradní sbor“), jenž z vlastního podnětu činí ministru zemědělství návrhy ve věcech upravených tímto zákonem a podává mu na vyzvání v těchto věcech posudky.

(2) Členství ve sboru je funkcí čestnou. Ustanovení [§ 5, odst. 3] , druhé věty platí obdobně.

(3) Podrobné předpisy, zejména o počtu členů, složení a jednání poradního sboru a o náhradě hotových výloh členů, vydá vláda nařízením.

(1) Sídla oblastních komisí a obvod jejich působnosti stanoví vláda nařízením.

(2) Přesahuje-li rozsah pozemkové úpravy obvod působnosti oblastní komise, rozhodne zemská komise, která oblastní komise provede řízení o úpravě.

(3) Přesahuje-li rozsah pozemkové úpravy obvod působnosti oblastní komise, rozhodne ministerstvo zemědělství, která zemská komise provede řízení o úpravě.

(1) Pozemkové úpravy provedou scelovací (upravovací) družstva (dále jen „scelovací družstva“), jejichž úkolem je také udržování provedených pozemkových úprav a společných zařízení ( [§§ 39] a [74] ). Scelovací družstva jsou veřejnoprávními korporacemi.

(2) Ke vzniku scelovacího družstva dojde:

a) na podkladě usnesení většiny k hlasování oprávněných ( [§ 20] ) schválením stanov oblastní komisí,

b) rozhodnutím oblastní komise bez souhlasu většiny (povinné scelovací družstvo) a předepsáním stanov ( [§ 10] ), je-li náklad na zamýšlenou pozemkovou úpravu, přihlížejíc k hospodářským poměrům účastníků s hlediska celkového, hospodářsky únosný pro účastníky a jsou-li dány podmínky uvedené v [§ 33, odst. 1 až 4] .

(3) Členy scelovacího družstva jsou všichni přímí účastníci pozemkové úpravy ( [§ 41] ).

(4) Obec je členem scelovacího družstva, i když není přímým účastníkem.

(5) Rozhodnutím zemské komise může býti scelovací družstvo prohlášeno pro scelovací obvod zároveň za vodní družstvo podle vodního zákona na dobu scelovacího řízení.

(1) Každé scelovací družstvo musí míti stanovy, které obsahují:

a) název, sídlo a obvod scelovacího družstva,

b) účel scelovacího družstva,

c) úpravu členských povinností,

d) zásady pro rozvrh a úhradu nákladů spojených s pozemkovými úpravami a s udržováním společných zařízení,

e) úpravu vnitřní organisace scelovacího družstva,

f) úpravu finančního hospodaření scelovacího družstva.

(2) Scelovací družstvo se řídí svými stanovami i tehdy, jestliže bylo prohlášeno podle [§ 9, odst. 5] za vodní družstvo.

(1) Orgány scelovacího družstva jsou:

a) představenstvo nejméně tříčlenné a nejvýše patnáctičlenné,

b) dozorčí rada nejméně tříčlenná a nejvýše patnáctičlenná,

c) valná hromada.

(2) Představenstvo, dozorčí radu, jakož i náhradníky, jejichž počet určí stanovy, volí valná hromada z fysických členů scelovacího družstva nadpoloviční většinou hlasů ( [§ 12, odst. 5] ).

(1) Představenstvo zastupuje scelovací družstvo a obstarává jeho záležitosti. Představenstvo volí ze svých členů nadpoloviční většinou hlasů, počítanou podle hlav, předsedu, který zastupuje scelovací družstvo navenek ještě s jedním členem představenstva. Písemnosti jest doručiti předsedovi nebo jeho zástupci.

(2) Dozorčí rada dohlíží na hospodaření scelovacího družstva a může, uzná-li to za nutné, do valné hromady, kterou zároveň svolá, zprostiti zatímně členy představenstva funkce a učiniti opatření nezbytná pro další vedení scelovacího družstva.

(3) Poruší-li členové představenstva nebo dozorčí rady své povinnosti, odpovídají scelovacímu družstvu rukou společnou a nerozdílnou za škodu tím vzniklou.

(4) Společná práva vyplývající z členství ve scelovacím družstvu vykonávají členové na valné hromadě. Valné hromadě přísluší:

a) usnášeti se na stanovách a jejich změně; ke změně stanov je třeba schválení oblastní komise,

b) zkoumati a schvalovati rozpočet a účetní uzávěrky předložené představenstvem,

c) zmocňovati představenstvo k uzavírání zápůjček,

d) usnášeti se na zásadách o rozvrhu scelovacích nákladů na členy a o vybírání členských příspěvků,

e) voliti místní znalce,

f) schvalovati zadání technických prací scelovacích,

g) projednávati projekt společných zařízení,

h) stanoviti všeobecné zásady pro nové rozdělení pozemků,

ch) usnášeti se o odevzdání náhradních pozemků do zatímního užívání a o zatímních hospodářských opatřeních, jichž je třeba k umožnění a k zajištění plynulého přechodu do nového uspořádání pozemkové držby,

i) projednávati scelovací plán.

(5) Valnou hromadu svolává představenstvo, pokud zákon nebo stanovy k tomu neopravňují též někoho jiného. Valná hromada je schopna se usnášet je-li přítomna alespoň polovina všech členů družstva. Nesejde-li se ve stanovenou hodinu tento počet členů, koná se valná hromada s týmž pořadem jednání o hodinu později za přítomnosti jakéhokoliv počtu členů; na to musí býti členové v pozvání na valnou hromadu upozorněni. Pokud stanovy neurčují jinak, usnáší se valná hromada prostou většinou členů. Každý člen scelovacího družstva má jeden hlas. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Na valnou hromadu a do schůzí představenstva a dozorčí rady je zváti oblastní komisi. Její zástupce má právo ujmouti se v těchto schůzích slova, může zastaviti provedení usnesení, které se příčí předpisům, a je povinen předložiti je oblastní komisi k rozhodnutí. Podle potřeby učiní zástupce oblastní komise prozatímní opatření.

(6) Členy povinného scelovacího družstva svolá k ustavující valné hromadě oblastní komise a určí svého člena, který bude tuto valnou hromadu řídit. Nesejde-li se valná hromada nebo nezvolí-li představenstvo a dozorčí radu, ustanoví oblastní komise pro scelovací družstvo náhradní orgán, kterému přísluší oprávnění představenstva i valné hromady, vyjímajíc oprávnění měniti stanovy scelovacího družstva; dozor nad náhradním orgánem vykonává přímo oblastní komise. Podle pokynů oblastní komise pečuje náhradní orgán o to, aby se brzy ustavily orgány povinného scelovacího družstva.

(7) Ustanovení předcházejícího odstavce o náhradním orgánu lze užíti přiměřeně, jestliže orgány scelovacího družstva nevykonávají řádně svou působnost.

Vláda může stanovit nařízením podrobnosti o tvoření scelovacích družstev, stanovách, jednacím řádu a finančním hospodaření scelovacího družstva.

Scelovací družstva ( [§ 9] ) podléhají státnímu dozoru, který vykonávají scelovací (upravovací) orgány a úřady ( [§ 2] ). Tyto orgány a úřady jsou oprávněny zastaviti provádění usnesení, příčící se předpisům, a učiniti nezbytná náhradní opatření.

(1) Po zakončení scelovacího řízení se může scelovací družstvo usnesením valné hromady rozejíti, když splnilo všechny své závazky a jeho dalšího trvání není již zapotřebí pro udržování a správu společných zařízení ( [§ 74] ).

(2) K usnesení valné hromady o zániku scelovacího družstva se vyžaduje tříčtvrtinová většina hlasů přítomných. Usnesení vyžaduje ke své platnosti schválení oblastní komise.

(3) Oblastní komise oznámí schválené usnesení zemské komisi, která vyhlásí zánik scelovacího družstva v Úředním listě II, na Slovensku též v Úředním věstníku.

(1) Návrh na zahájení řízení o pozemkové úpravě v určitém obvodu může podati jeden nebo několik vlastníků (držitelů) zemědělských nebo lesních pozemků nebo místní národní výbor nebo místní sdružení příslušného Jednotného svazu zemědělců nebo okresní národní výbor.

(2) Návrhy na zahájení pozemkových úprav na příští rok se podávají u místně příslušné oblastní komise nejpozději do 1. května každého roku. Návrhy na zahájení pozemkových úprav, které se mají provésti v roce 1948, jest podati u ministerstva zemědělství nejpozději do 30 dnů po počátku účinnosti tohoto zákona; návrhy podané před účinností tohoto zákona se považují za řádně podané.

(1) Uzná-li oblastní komise návrh ( [§ 16, odst. 1] ) za vhodný, vyjádří se k němu a předloží jej zároveň s ostatními návrhy ze své oblasti prostřednictvím zemské komise ministerstvu zemědělství k posouzení s hlediska celkového plánu pozemkových úprav. Jinak oblastní komise návrh zamítne.

(2) Schválí-li ministerstvo zemědělství návrh, provede oblastní komise místní šetření k objektivnímu zjištění podmínek pozemkové úpravy.

(1) K místnímu šetření budou pozváni:

a) místní národní výbor, v jehož obvodu mají býti pozemkové úpravy provedeny,

b) místní národní výbory sousedících obcí,

c) příslušný okresní národní výbor (výbory),

d) místní a okresní sdružení příslušného Jednotného svazu zemědělců,

e) místně příslušný katastrální měřický úřad,

f) úřady (plánovací, vodohospodářský, lesní, stavební atd.), pokud pozemkovou úpravou může býti dotčena jejich působnost, na Slovensku též okresní soud,

g) vlastníci pozemkového majetku v obvodu, kde se navrhuje provedení pozemkové úpravy.

(2) Účastníci uvedení v odstavci 1, písm. a) až f), jakož i příslušné orgány pověřené správou státního pozemkového majetku ve scelovacím obvodu budou pozváni na doručenku. Účastníci uvedení v odstavci 1, písm. g) buďtež k místnímu šetření pozváni vyhláškou, která bude vyhlášena v místní obci i v sousedících obcích způsobem v místě obvyklým a zároveň zvláště upozorněni na ustanovení [§ 19, odst. 2] a [§ 20] .

(3) Místní národní výbor bude zároveň v obsílce vyzván, aby ihned určil a pozval z místních občanů zmocněnce k hájení zájmů vlastníků pozemků, kteří nemají ve scelovacím obvodu bydliště, ačli si vlastníci neustanovili sami zástupce, a aby nejpozději před zahájením místního šetření prokázal zástupci oblastní komise, že hlasovací seznam nabyl právní moci ( [§ 20, odst. 6] ).

(4) Výlohy účastníků místního šetření hradí ten, kdo vyslal zástupce.

(1) Při místním šetření ( [§ 17, odst. 2] ) je zejména třeba:

a) zjistit rozsah, potřebu, účelnost a proveditelnost pozemkové úpravy, jakož i podmínky pro získání pozemků k účelům uvedeným v [§ 82] , především podmínky uvedené v [§ 9, odst. 2, písm. b)] ,

b) doporučiti směrnice ( [§ 56] a [§ 59, odst. 1] ) pro projekt společných zařízení i pro vlastní pozemkovou úpravu pro případ, že dojde k provedení úpravy.

(2) Shledá-li se při místním šetření, že jsou dány podmínky pro pozemkovou úpravu, provede se zároveň hlasování o utvoření scelovacího družstva ( [§ 20] ).

(1) Při hlasování o utvoření scelovacího družstva mají hlasovací právo jen vlastníci zemědělských nebo lesních pozemků ve scelovacím obvodu s výměrou nejméně 1 ha. Každý vlastník má jeden hlas.

(2) Jsou-li pozemky ve spoluvlastnictví několika osob, mají všichni spoluvlastníci jeden hlas a platí to stanovisko, na kterém se usnesla většina spoluvlastníků. Při rovnosti hlasů pro a proti utvoření scelovacího družstva má se za to, že spoluvlastníci hlasují pro utvoření scelovacího družstva. Ustanovení o spoluvlastnících pozemků platí i o vlastnících pozemků, kteří společně hospodaří na pozemcích reálně rozdělených, tvořících jeden podnik.

(3) Je-li vlastnictví k pozemkům sporné, přísluší hlas držiteli.

(4) Při hlasování buďtež ti, kdo se zdrželi hlasování, připočítání k hlasujícím pro utvoření scelovacího družstva. Hlasy, připadající na vlastníky půdy, která pochází z majetku zabraného podle zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb., o zabrání velkého majetku pozemkového, nebo z majetku zkonfiskovaného nebo přiděleného podle dekretu presidenta republiky ze dne 21. června 1945, č. 12 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, dekretu presidenta republiky ze dne 20. července 1945, č. 28 Sb., o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci, dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, nařízení Slovenské národní rady ze dne 23. srpna 1945, č. 104 Sb. n. SNR, o konfiskování a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel slovenského národa, ve znění nařízení Slovenské národní rady ze dne 14. května 1946, č. 64 Sb. n. SNR, a ze dne 19. prosince 1947, č. 89 Sb. n. SNR, se připočítávají k hlasům odevzdaným pro utvoření scelovacího družstva.

(5) Podkladem hlasování je hlasovací seznam. Místní národní výbor pořídí hlasovací seznam na pokyn oblastní komise a zapíše do něho osoby, které podle předcházejících odstavců jsou oprávněny k hlasování. Hlasovací seznam musí býti vyložen k veřejnému nahlédnutí po dobu 8 dnů před stanovením místního šetření. Místní národní výbor oznámí vyhláškou, která musí býti po tuto dobu vyvěšena na úřední desce, kdy a kde lze do seznamu nahlédnouti a kde a do kdy lze podati námitky. Jsou-li ve scelovacím obvodu pozemky vlastníků ze sousedních obcí, postará se místní národní výbor, aby vyhláška o vyložení hlasovacího seznamu byla vyvěšena i v sousedních obcích.

(6) Námitky proti hlasovacímu seznamu lze podati písemně nebo ústně do protokolu u místního národního výboru ve lhůtě stanovené v odstavci 5. O námitkách rozhodne oblastní komise před konáním místního šetření, a to s konečnou platností.

(7) Kde se v tomto zákoně mluví o vlastníku, rozumí se tím o pozemku, který je v držbě toho, na koho vlastnictví bylo převedeno, tento držitel, třebas převod vlastnictví není ještě knihovním zápisem dovršen, u neodevzdaných pozůstalostí v zemích České a Moravskoslezské dědic nebo odkazovník, kterému má pozemek připadnouti.

(1) Vyzní-li výsledek hlasování pro utvoření scelovacího družstva, rozhodne oblastní komise, zda se zahajuje pozemková úprava či nikoliv.

(2) Vyzní-li výsledek hlasování proti utvoření scelovacího družstva, rozhodne oblastní komise, že se zahajuje pozemková úprava jen tehdy, jsou-li splněny podmínky uvedené v [§ 9, odst. 2, písm. b)] .

(3) Oblastní komise vyhlásí své rozhodnutí o zahájení pozemkové úpravy (odstavce 1 a 2) v Úředním listě II, na Slovensku též v Úředním věstníku. Proti těmto rozhodnutím se mohou účastníci, zapsaní v hlasovacím seznamu, odvolati podáním u oblastní komise k zemské komisi ve lhůtě 15 dnů ode dne vyhlášení rozhodnutí. Zemská komise rozhodne o odvolání proti zahájení pozemkové úpravy s konečnou platností.

(4) Nabude-li rozhodnutí o zahájení pozemkové úpravy právní moci, oblastní komise schválí, v případě [§ 9, odst. 2, písm. b)] předepíše stanovy scelovacího družstva, veřejně vyhlásí pravoplatné rozhodnutí o zahájení pozemkové úpravy v Úředním listě II, na Slovensku též v Úředním věstníku, a oznámí to také příslušnému knihovnímu soudu, katastrálnímu měřickému úřadu, okresnímu národnímu výboru a okresnímu sdružení příslušného Jednotného svazu zemědělců.

(5) Dojde-li k pozemkové úpravě, není třeba, aby prohlášení o přístupu k scelovacímu družstvu bylo schváleno správním úřadem nebo poručenským (opatrovnickým) soudem.

(1) Působnost orgánů uvedených v [§ 2] začíná pro příslušnou pozemkovou úpravu toho dne, který bude stanoven vyhláškou, uvedenou v [§ 21, odst. 4] , a vztahuje se na projednání a úpravu všech právních poměrů, které při provedení pozemkové úpravy nemohou zůstati v dosavadním stavu. Tato působnost vylučuje ode dne stanoveného ve vyhlášce příslušnost jiných úřadů, s výjimkou věcí uvedených v odstavci 4.

(2) Působnost orgánů jmenovaných v [§ 2] se vztahuje také na projednávání a rozhodnutí vodoprávních věcí a věcí upravených lesními zákony, pokud takové věci musí být upraveny při provádění pozemkové úpravy.

(3) V těchto případech (odstavec 2) se řídí orgány jmenované v [§ 2] předpisy vodního a lesního práva.

(4) Sporem o vlastnictví a držbu pozemků, které jsou předmětem pozemkové úpravy, se nestaví řízení podle tohoto zákona; na takový spor nemají vliv soudní prázdniny.

(5) Ve věcech, které se týkají železnic, letectví, veřejných silnic, veřejných cest, vodních cest, říčních toků, vodních nádrží a zařízení pro opatření užitkové vody a zlepšení krajových zásob vody obnovou a zakládáním rybníků, provozu hornictví, pozemků určených pro účely vojenské, hospodářství elektrárenského a soustavné elektrisace, krajinného a místního plánování, dále ve věcech upravených stavebními řády, živnostenským řádem (na Slovensku živnostenským zákonem) a zákony jej měnícími a doplňujícími, dále ve věcech zařízení pošt a telekomunikací, změny obecních hranic a hranic katastrálních území, jakož i ochrany památek všeho druhu, přírodních krás a krajinného rázu, jsou rozhodnutí a opatření vyhrazena úřadům, povolaným k tomu příslušnými předpisy.

(1) K platnosti prohlášení učiněných v řízení, t. j. za provádění pozemkové úpravy, jakož i k platnosti narovnání uzavřených v řízení, není třeba ani souhlasu nepřímých účastníků ani schválení správních úřadů, ani poručenských (opatrovnických) soudů.

(2) Prohlášení učiněná ústně nebo písemně v řízení před orgány jmenovanými v [§§ 2] a [9] mohou býti odvolána jen tenkráte, není-li podle uvážení těchto orgánů obavy, že by tím prováděné práce byly podstatně rušeny.

Právní stav, utvořený za řízení rozhodnutím nebo opatřením orgánů jmenovaných v [§§ 2] a [9] nebo prohlášením učiněným před těmito orgány, jest závazný také pro právní nástupce.

(1) Zatímní výkon práv a volné právní disposice majetkové nejsou za řízení nijak obmezeny, leč by příslušné orgány z důležitých hospodářských důvodů učinily zatímní hospodářská opatření, jichž je třeba k umožnění a zajištění plynulého přechodu do nového uspořádání pozemkové držby.

(2) Rovněž není za řízení obmezeno vedení exekuce.

(1) Pravoplatná rozhodnutí orgánů jmenovaných v [§§ 2] a [9] a narovnání jimi schválená ve věcech přikázaných tímto zákonem do jejich působnosti jsou titulem pro soudní nebo politickou exekuci.

(2) Je-li provedení pravoplatných rozhodnutí a narovnáním nutné v zájmu řízení, mají se orgány jmenované v [§§ 2] a [9] postarati o provedení z moci úřední; jinak se provádějí vykonatelná rozhodnutí a narovnání jen na návrh strany.

(1) Podání, přílohy, úřední vyhotovení, vysvědčení, právní listiny, rozhodnutí, ověření a vidimace v řízeních upravených tímto zákonem jsou, pokud se jich nepoužije jinak, osvobozeny od poplatků. Úřední úkony potřebné k řízení podle tohoto zákona jsou osvobozeny od poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech správních.

(2) Převod vlastnického práva k nemovitostem v řízení o scelování podle tohoto zákona je osvobozen od poplatku nemovitostního a od obecní dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí.

(1) Výpis triangulačních údajů a výpisy z pozemkových knih, potřebné pro řízení upravené tímto zákonem, dodávají příslušné úřady orgánům jmenovaným v [§§ 2] a [9] zdarma.

(2) Katastrální měřické úřady, archivy katastrálních map, inspektoráty pro katastrální vyměřování a soudy zapůjčí potřebné písemné operáty orgánům jmenovaným v [§§ 2] a [9] do jejich sídla na přiměřenou dobu, pokud jich mohou ze služebních důvodů postrádat.

(1) Veškeré technické práce prováděné v řízení upraveném tímto zákonem jest vykonávati pokud možno tak, aby hospodářské plodiny a kultury, stromy, hospodářská zařízení (ohrady, ploty atd.) a památky byly co nejvíce uchráněny poškození.

(2) Nelze-li se uvarovati poškození nebo odstranění předmětů překážejících účelné technické práci, přísluší vlastníkům, po případě uživatelům náhrada, kterou určí oblastní komise, nedojde-li k dohodě mezi scelovacím družstvem, jež je náhradou povinno, a vlastníkem, po případě uživatelem. Za nepatrné poškození se náhrada neposkytuje.

Při pozemkových úpravách podle tohoto zákona buď zajištěna ochrana památek všech druhu, přírodních krás a krajinného rázu, při čemž orgány uveden v [§§ 2] a [9] přihlédnou k návrhům úřadů příslušných k jejich ochraně.

Kdo neuposlechne úředních opatření a nařízení vydaných podle tohoto zákona, kdo poškodí, neoprávněně odstraní nebo přemístí signály, kolíky, mezníky a jiné značky, bude potrestán okresním národním výborem, nejde-li o čin přísněji trestný, pokutou do 5.000 Kčs. Pro případ nedobytnosti pokuty se vyměří podle míry zavinění náhradní trest na svobodě až do 14 dnů.

Vyhlášky, vydané orgány jmenovanými v [§§ 2] a [9] v řízení upraveném tímto zákonem, se uveřejní v obcích vyvěšením na úřední tabuli do dobu pro příslušnou vyhlášku stanovenou a uvedou se mimo to ve všeobecnou známost způsobem v místě obvyklým.

(1) Zemědělské a lesní, jakož i jiné pozemky, i když se na ně vztahuje upravovací (regulační) plán, mohou býti podle tohoto zákona sceleny, aby bylo umožněno a zabezpečeno úspěšnější a vydatnější hospodaření na nich a aby byl zabezpečen a usnadněn řádný stavební vývoj ve scelovacím obvodu.

(2) Scelování pozemků může býti provedeno také v případech, kdy prováděním rozsáhlejších staveb komunikačních, vodních cest, vodních úprav, letišť a pod. by byla pozemková držba v obvodu těchto zařízení tak roztříštěna, že by tím bylo řádné hospodaření značně ohroženo.

(3) V katastrálních územích, která nemají katastrálních map, nebo mají mapy nevyhovující, a v nichž je proto nutno provésti katastrální řízení pro založení, obnovení a reambulaci pozemkového katastru nebo založení pozemkové knihy, budiž toto řízení zpravidla prováděno jen ve spojitosti se scelováním pozemků, jsou-li pro scelování pozemků dány věcné podmínky. Úřady pozemkového katastru mohou v těchto případech vykonati také ostatní technické práce při scelování pozemků obdobně jako orgány oblastních komisí nebo jako civilní technici (inženýři).

(4) V obcích s většinou nových nabyvatelů půdy v zemích České a Moravskoslezské podle dekretů č. 12/1945 Sb. a č. 28/1945 Sb., na Slovensku podle nařízení č. 104/1945 Sb. n. SNR ve znění nařízení č. 64/1946 Sb. n. SNR a nařízení č. 89/1947 Sb. n. SNR, je scelování povinné.

(5) Pozemky, které již byly předmětem scelování, mohou být podrobeny opětovně scelování proti vůli jejich vlastníků jen v těchto případech:

a) nastane-li zřízením průplavů, vodních úprav, železnic, veřejných silnic a cest, letišť nebo jiných rozsáhlých zařízení značné roztříštění scelených pozemků,

b) nastane-li časem takové rozdrobení scelených pozemků, že bude trvale na újmu řádnému hospodaření,

c) v případech podle [§ 37, odst. 4, písm. b)] .

(1) Za zemědělské pozemky podle tohoto zákona se považují role, louky, pastviny, chmelnice, vinice, polní zahrady a sady, ovocné školky, cesty, průhony, příkopy, meze a neplodné nebo neobdělávané plochy, dále zalesněné plochy a plochy porostlé křovinami, jakož i pozemky určené k zalesnění, pokud do zemědělských pozemků zasahují nebo jsou porůznu rozptýleny.

(2) Za lesy (lesní pozemky) se považují všechny pozemky, které tvoří větší souvislé lesní plochy a mají býti zachovány pro lesní hospodářství podle lesních zákonů.

(3) Lesní pozemky mohou býti scelovány zároveň se zemědělskými pozemky nebo též zvlášť, má-li se umožniti účelnější lesní hospodaření.

(4) Pozemky, na něž se vztahuje upravovací (regulační) plán, mohou být sceleny bez ohledu na jejich užívání a obdělávání jen při scelování pozemků uvedených v odstavci 1, a to v dohodě s příslušným úřadem.

(1) Ve scelovacím obvodu mohou býti sceleny všechny pozemky, s výjimkami uvedenými v odstavcích 2 a 5.

(2) Zásadně toliko se souhlasem vlastníků mohou být změněny, přeloženy nebo jinému vlastníku přiděleny scelovacím družstvem:

a) budovy, dvory a zahrady při domech,

b) sady i se zásobními zahradami a skleníky, plochy věnované kulturám dendrologický, stromořadí okrasných stromů a obory a porostní větrolamy,

c) pozemky sloužící výhradně vinařství a ovocnářství, a to u vinic, jde-li o výměru nad 0,1 ha, u ovocných sadů, jde-li o výměru nad 0,2 ha,

d) chmelnice alespoň tříleté, mají-li výměru alespoň 0,2 ha,

e) lesní pozemky, mají-li výměru alespoň 0,2 ha,

f) pozemky, na kterých se pěstuje vrbové proutí, mají-li výměru alespoň 0,5 ha,

g) přírodní chráněná území a části krajin požívající ochrany,

h) pomníky,

ch) sportovní zařízení (sportovní hřiště, střelnice, plovárny a pod.),

i) jezera, rybníky a zařízení pro chov ryb a k zavlažování,

j) přírodní léčivé zdroje s příslušnými pozemky,

k) jámy na hlínu, písek, křemen, vápno, slín, jíl, rudu a sádru, lomy kamenné a břidlicové, pokud se v nich těží podle báňského, po případě živnostenského oprávnění,

l) pozemky určené k provozování hornictví, pozemky určené pro účely vodohospodářské, pozemky určené pro závody živnostenské a průmyslové, pokud jsou závody trvale v provozu, a pozemky určené pro účely rybářské,

m) pozemky a rybníky, na kterých jsou přírodní nebo technická zařízení sloužící k odběru vody pro účely pitné, užitkové nebo průmyslové, jakož i pozemky určené pro rozšíření tohoto odběru vody,

n) pozemky, které získaly energetické podniky pro účely svého provozu.

(3) Souhlasu vlastníků v případech podle odstavce 2 není třeba, jestliže by jinak nebylo možno scelování technicky provésti; o tom rozhoduje oblastní komise.

(4) Částí pozemků uvedených v odstavci 2, jichž je nezbytně třeba k účelnému zřízení společných zařízení ( [§ 39] ) nebo k hospodářsky účelné úpravě pozemkové držby, může býti použito k těmto účelům i bez souhlasu vlastníků za náhradu.

(5) Nemovitosti sloužící obraně státu, civilnímu letectví nebo účelům plavebním, dále hřbitovy a hroby a přístupy k nim, železnice, zařízení pošt a telekomunikací, vodní cesty, vodocestné a vodohospodářské stavby a veřejné silnice, jakož i majetkové podstaty nadační, sloužící trvale účelům kulturním, sociálním, vzdělávacím a výchovným, mohou být změněny jen se souhlasem vlastníků a příslušných úřadů.

(1) Pozemky nebo jejich části, které svou polohou jsou vystaveny zvláštním škodám nebo jsou zatíženy zvláštními břemeny, jež by scelování podstatně znesnadnila, mohou být rozhodnutím oblastní komise ze scelování vyloučeny.

(2) To platí zejména o pozemcích, při kterých jest nebezpečí zasypání, občasného sesouvání půdy, zaplavování vodou nebo stržení břehů, dále o pozemcích, kterým hrozí proboření nebo jiná poškození následkem poddolování, a o pozemcích, na kterých váznou reálná břemena zvláště tíživá nebo těžko ocenitelná.

Změny obecních hranic a hranic katastrálních území.

(1) Obvod, na který se vztahuje scelování (scelovací obvod), má být utvořen:

a) z obvodu jednoho nebo několika sousedících katastrálních území,

b) z jedné, po případě několika tratí, patřících k jednomu nebo několika katastrálním územím, při čemž musí být tento obvod ohraničen přirozenými nebo umělými hranicemi (železnicemi, komunikacemi, lesy, vodotoky a pod.) nebo musí tvořiti samostatný hospodářský obvod. Scelovací řízení má být v takovémto menším scelovacím obvodu zahájeno jen tenkráte, když i z takového obmezeného scelování lze očekávati značné výhody pro zemědělství a nepředbíhá-li se rozsáhlejší a výhodnější scelování.

(2) Rozsah scelovacího obvodu musí být stanoven již v rozhodnutí oblastní komise, kterým bylo scelovací řízení zahájeno ( [§ 21] ).

(3) Všechny pozemky uvedené v [§ 34] , které leží uvnitř stanoveného scelovacího obvodu, jsou podrobeny scelovacímu řízení, pokud nejsou podle [§ 35] nebo nebyly podle [§ 36] ze scelování vyloučeny.

(4) Výjimečně může být původně stanovený scelovací obvod dodatečně rozšířen za scelovacího řízení, a to:

a) na sousední a jiné vhodně položené pozemky, žádají-li o to vlastníci a podporuje-li se tím účel scelování,

b) bez ohledu na souhlas účastníků za podmínek uvedených v [§ 21, odst. 2] na sousední a jiné vhodně položené zemědělské pozemky, a to i na pozemky scelené, je-li rozšíření scelovacího obvodu nezbytně nutné, aby bylo dolovacího obvodu nezbytně nutné, aby bylo dosaženo lepších a účelnějších hranic náhradních pozemků, aby mohla být účelně provedena společná zařízení, nebo aby mohla být provedena společná zařízení, nebo aby mohla být provedena účelná úprava obecních hranic nebo hranic katastrálního území,

c) na části pozemků uvedených v [§ 35, odst. 4] pro účelné zřízení společných zařízení.

(5) O dodatečném rozšíření scelovacího obvodu rozhoduje v I. stolici oblastní komise.

(6) Je-li třeba k lepšímu uspořádání pozemkové držby změny obecních hranic nebo hranic katastrálních území, vyvolá o tom oblastní komise rozhodnutí příslušných úřadů. Při tom jest přihlížeti zejména k tomu, aby byly podle možnosti vytvořeny přirozené a účelné obecní hranice nebo hranice katastrálních území a aby přespolní pozemky byly převedeny do katastrálního území obce, v níž leží příslušné zemědělské podniky.

(1) Leží-li ve scelovacím obvodu společenské pozemky, které se mohou upravovati podle předpisů pro dílčí řízení (hlava IV), budiž jejich úprava provedena zároveň se scelováním, není-li to na újmu řádnému hospodaření a byl-li k tomu dán zvláštní souhlas, pokud jest ho podle příslušných předpisů třeba.

(2) Společenské lesy ležící ve scelovacím obvodu mohou být rozděleny zároveň se scelováním jen tehdy, není-li dělení na újmu řádnému lesnímu hospodářství na jednotlivých dílech; kdyby dělení společenských lesů nebylo z tohoto důvodu možné, budiž provedena z úřední moci úprava správy i užívání těchto lesů podle předpisů pro řízení upravovací (hlava IV).

(3) Výjimečně může být upuštěno do dělení společenských pozemků, je-li ze zvláštních hospodářských důvodů nebo k ochraně památek účelné zachovat společenství; i v tomto případě budiž provedena z úřední moci úprava správy i užívání těchto pozemků.

(1) Při scelování buďtež projektována všechna společná zařízení, jichž je třeba, aby k náhradním pozemkům byl volný příjezd, aby se mohlo na nich účelně hospodařiti a aby bylo příslušné území chráněno před škodlivým účinkem větru a vody (erose). Zároveň budiž stanoveno pořadí, podle něhož budou tato zařízení uskutečňována, a to vzhledem k jejich naléhavosti a k finančním možnostem obce a účastníků.

(2) Společnými zařízeními se rozumějí zejména zřízení, přeložení a úprava cest, mostů, propustků, vodních odpadů a provedení melioračních zařízení, nutných v zájmu účelné úpravy pozemků, včetně kultivací náhradních pozemků, dále zařízení pro opatření užitkové vody a zlepšení krajových zásob vody obnovou a zakládáním rybníků, provedení ochranných zařízení, vysázení porostných zábran proti větrům (větrolamy), zpravidla též alejí ovocných stromů a remízů pro ochranu lovné zvěře a zpěvného ptactva a vymezení míst určených k dobývání materiálu (hliníků, písečníků, štěrkoven, lomů a pod.) a k jeho skládání, jakož i zjednání přístupu k těmto místům.

(3) V obcích, kde není obecních nebo společných pastvin, nebo kde takové pastviny pro stav dobytka nepostačují, mohou být potřebné pastviny jako společná zařízení zřízeny nebo doplněny na potřebnou výměru.

(4) Dále mohou být zřízena jako společná zařízení pro hospodářské potřeby účastníků scelování společné výběhy a brodidla pro dobytek nebo provedena jiná všeužitečná hospodářská zařízení.

(5) Pro sociální, zdravotní a tělovýchovné potřeby mohou býti přiděleny obci pozemky na koupaliště, hřiště, ozdravovny, veřejné sady a pod. jako společná zařízení, pokud to vyžaduje současný stav nebo očekávaný či plánovaný rozvoj obce.

(6) Podle potřeby budiž přihlíženo i k tomu, aby byla opatřena vhodná stavební místa pro družstevní a průmyslové podniky, jako skladiště, mlékárnu, sýrárnu, sušírnu, pro strojové zařízení, pro stavební rozvoj obce a pod.

(7) Za pozemky přidělené pro účely uvedené v odstavcích 5 a 6 přísluší scelovacímu družstvu přiměřená náhrada, pokud scelovací družstvo neposkytne tyto pozemky bezplatně.

(1) Společná pastva na pozemcích pojatých do scelování, která se nezakládá na služebnosti, může být vykonávána po odevzdání náhradních pozemků do užívání jenom se svolením vlastníků těchto pozemků.

(2) Tímto předpisem není dotčeno právo pastvy na společenských pozemcích, upravené podle [§ 38, odst. 3] .

(1) Zaokrouhlování (arondace) zemědělských pozemků a lesů, odstraňování cizích pozemků (enkláv) a vyrovnání hranic se provádí účelnou výměnou zemědělských a lesních pozemků buď podle dohody jejich vlastníků nebo, nedojde-li k dohodě, podle rozhodnutí oblastní komise.

(2) Příslušné směnné smlouvy, které byly schváleny oblastní komisí, a rozhodnutí podle odstavce 1 požívají výhod podle [§ 97] . Oblastní komise jsou povinny na požádání sepsati směnné smlouvy a vypracovati knihovní návrhy potřebné k jejich provedení. Ke knihovnímu vkladu podle směnné smlouvy, vyhotovené nebo schválené oblastní komisí, není třeba soudního nebo notářského ověření podpisů.

(3) Má-li připadnouti k pozemku, jehož arondace se provádí, pozemek památkově cenný, nesmí býti bez souhlasu příslušného úřadu měněn dosavadní způsob jeho obdělávání.

(1) Uzná-li oblastní komise pozemkovou úpravu (arondaci) podle [§ 94] za účelnou i nutnou a nedojde-li k dohodě mezi příslušnými vlastníky, může oblastní komise na návrh jedné ze zúčastněných stran provésti tuto pozemkovou úpravu vyvlastněním podle zásad uvedených v [§§ 86 až 89] .

(2) Náhrada za pozemek vyvlastněný k tomuto účelu má býti dána zásadně v pozemku (pozemcích) téže hodnoty, a není-li to možno, v penězích.

(1) Dohodnou-li se strany uzavírající směnnou smlouvu převésti práva nebo závazky zapsané ve veřejných knihách s jednoho směňovaného pozemku na druhý anebo na jiný zemědělský nebo lesní pozemek, může býti souhlas osob, pro které jsou na pozemku, o který jde, zapsány knihovní práva nebo závazky, nahrazen svolením soudu.

(2) Uděliti svolení přísluší okresnímu soudu v jehož obvodu je pozemek, na který mají býti práva a závazky převedeny, a mají-li být převedeny jako simultánní na pozemky v obvodech několika okresních soudů, tomu z nich, u kterého bude žádost nejprve podána.

(3) Soud rozhodne v řízení nesporném na společnou žádost smluvních stran po vyjádření zemské komise, že zamýšlená směna je s hlediska arondace a scelování pozemků účelná. Svolení udělí, nevznikne-li převodem práva nebo závazku osobám oprávněným nebo zavázaným škoda anebo vznikne-li jim jen škoda nepatrná, kterou lze vyrovnati peněžitou náhradou; v tomto případě soud zároveň určí, nedojde-li k dohodě, výši náhrady.

(4) Soudním rozhodnutím podle předchozích odstavců nemůže býti nahrazen souhlas úřadů uvedených v [§ 44, odst. 8] k převodu služebností nebo užívacích práv ve prospěch železnic, letectví, zařízení pošt a státních telekomunikací, státních vodocestných a státních nebo z veřejných prostředků subvencovaných vodohospodářských staveb nebo všeužitečných podniků elektrických anebo k převodu závazků uložených na ochranu památek všeho druhu, přírodních krás a krajinného rázu.

Směnné smlouvy, převody vlastnického práva ke směnným pozemkům, dále převody práv a závazků knihovně zapsaných ze směnného pozemku na jiný podle soudního rozhodnutí ( [§ 96] ) požívají výhod podle [§ 27] a jsou osvobozeny též od obecní dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí, pokud nemá býti současně zapsána změna v osobě oprávněného či zavázaného, ani změna v rozsahu těchto práv nebo závazků.

(1) Pro řízení podle tohoto zákona platí, pokud se v něm nestanoví jinak, vládní nařízení ze dne 13. ledna 1928 , č. 8 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (správním řízení).

(2) Pokud opravný prostředek není vyloučen, lze se odvolati z rozhodnutí a opatření oblastní komise k zemské komisi a z rozhodnutí zemské komise k ministerstvu zemědělství.

(3) Shledá-li zemská komise v odvolacím řízení nebo při výkonu dozorčího práva, že byly při vyšetřování určité věci pominuty podstatné skutečnosti, nebo že byl za řízení porušen zákon takovým způsobem, že to má vliv na výsledek celé pozemkové úpravy, nebo že byla zkrácena práva jednotlivých účastníků této úpravy, má zemská komise naříditi nové jednání ve věci.

Řízení ve věcech upravených tímto zákonem, které bylo zahájeno před účinností tohoto zákona, provedou podle předpisů dosavadních dosud příslušné úřady (soudy), bylo-li již v těchto věcech skončeno odhadní řízení; jinak se dosavadní řízení zrušuje a provede se znovu podle tohoto zákona. Podle tohoto zákona se postupuje, i když bylo odhadní řízení skončeno, usnesla-li se na tom většina přímých účastníků před odevzdáním náhradních pozemků do prozatímního užívání. [§ 1 predpisu č. 211/1949 Sb.] s účinnosťou od 10. októbra 1949 zrušuje ministerskú komisiu pri Ministerstve pôdohospodárstva, zriadené podľa hlavy II prílohy A vládneho nariadenia zo dňa 19. mája 1939, č. 171 Sb. z roku 1940, o sceľovaní hospodárskych pozemkov a o iných úpravách pozemkovej držby [§ 100 zákona zo dňa 21. marca 1948, č. 47 Sb., o niektorých technicko-hospodárskych úpravách pozemkov (sceľovací zákon)].

Orgány jmenované v [§§ 2] a [9] buďtež při plnění svých úkolů podporovány ostatními úřady, soudy a orgány veřejné správy, které mají zejména urychleně vyřizovati žádosti předložené jim podle tohoto zákona.

Obce, v nichž bylo provedeno scelování podle tohoto zákona, se posuzují přednostně při rozhodování o žádostech o příspěvky a podpory z veřejných prostředků, zejména též z prostředků určených ke zvelebení zemědělství.

(1) Pokud ministr (ministerstvo) všeobecně upraví podle předcházejících ustanovení některou věc, učiní tak pro Slovensko po vyjádření příslušného pověřence (pověřenectva), který se po případě dohodne se zúčastněnými pověřenci (pověřenectvy).

(2) Ministři (ministerstva) vykonávají svou působnost podle tohoto zákona na Slovensku prostřednictvím příslušných pověřenců (pověřenectev), kteří se přitom řídí směrnicemi vydanými příslušným ministrem (ministerstvem).

(3) Vyhlášky ministrů uveřejněné v Úředním listě, vydané podle tohoto zákona, uveřejní příslušný pověřenec též v Úředním věstníku.

Zrušuje se platnost, po případě použivatelnost předpisů, pokud odporují ustanovením tohoto zákona; zejména se zrušuje platnost, po případě použivatelnost:

Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem po vyhlášení; provede jej ministr zemědělství v dohodě se zúčastněnými ministry.