(1) Obchodní a živnostenské knihy podléhají kolkovému poplatku 1 Kčs za každý arch.

(2) Obchodními a živnostenskými knihami se rozumějí všechny obchodní zápisy, jež se vedou o provozu obchodu nebo živnosti, o jeho jednotlivých částech nebo o pomocných zařízeních k účelu takového provozu, při čemž je nerozhodné, zda tyto zápisy jsou svázány nebo sešity nebo zda se činí na jednotlivých arších nebo listech a vyznačují jednotlivé obchody samé nebo jejich přehledy; na poplatkovou povinnost také nemá vlivu okolnost, zda se vedou knihy v několika stejnopisech nebo zda se vyplňují po jedné či po obou stranách listů.

(3) Poplatku podle odstavce 1 nepodléhají:

a) knihy, jež se vedou pouze o manipulaci nebo o vnitřním obchodním provozu, zejména indexy, knihy lhůt a poznámkové knížky, jež obchodníci a živnostníci obvykle nosí u sebe;

b) zápisní knížky, jež vydávají zaměstnavatelé zaměstnancům o odevzdaných předmětech nebo vykonaných pracích, pokud se jich nepoužije před soudem;

c) záznamy, které se vedou vedle obvyklých obchodních a živnostenských knih výhradně pro účely daňové nebo jiné úřední kontroly, pokud obsahují pouze zápisy, uložené k tomu účelu zvláštními předpisy;

d) knížky o zadávání a odvádění domáckých prací (dodávkové knížky), obsahující zápisy, stanovené předpisy o domácké práci.

(4) Počet poplatných archů se u vázaných obchodních a živnostenských knih zjistí tak, že se celková plošná míra všech listů dělí jednotkovou mírou normálního archu, jež činí 1.750 cm2.

(5) Finanční správa může dovoliti, aby poplatek z obchodních a živnostenských knih, vedených na volných listech, byl zapraven přímo paušální částkou, při čemž se použije ustanovení odstavce 4.

(6) Výpisy z obchodních a živnostenských knih (bilance, bilancovaná konta, kontokorentní výpisy), osvědčující vzájemné pohledávky a závazky obchodníků nebo živnostníků mezi sebou, podléhají pevnému poplatku 5 Kčs z každého archu bez rozdílu, jsou-li podepsány jen vystavitelem nebo příjemcem aneb oběma.

(7) Nebyl-li poplatek z obchodních a živnostenských knih nebo z výpisů zaplacen vůbec, správnou částkou, včas nebo předepsaným způsobem, může finanční správa bez zavedení trestního řízení vyměřiti zvýšený poplatek ve výši desetinásobku poplatku, který nebyl zapraven nebo nebyl zapraven včas nebo předepsaným způsobem.

(8) Bližší předpisy o způsobu zapravování poplatku vydá ministr financí vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení, pro Slovensko v dohodě s pověřencem financí vyhláškou v Úředním Věstníku.

(1) Kolek z hracích karet činí bez ohledu na počet listů hry:

1. Při kartách zhotovených z papíru, jde-li o

a) karty, jejichž jednotlivé listy sestávají z méně než tří vrstev a činí-li okraj karty až k orámování kresby na obou protilehlých stranách dohromady méně než 8 mm, 25 Kčs;

b) karty, jejichž jednotlivé listy sestávají ze tří nebo více vrstev ..... 50 Kčs;

c) karty uvedené pod písm. a) se širším okrajem nebo bez orámování kresby, 50 Kčs;

2. při kartách zhotovených z jiných látek než z papíru, jako z celuloidu a jeho náhražek, cellonu, cellofanu, bakelitu, polopasu a pod., po případě ještě vyztužených vložkou z vláken všeho druhu nebo přídavkem těchto vláken ........... 75 Kčs.

(2) Nastane-li změna ve způsobu výroby karet tak, že při ní bude použito vedle papíru ještě i jiné látky, stanoví ministr financí vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení, pod kterou sazbu se mají karty zařaditi.

(3) Ustanovení o závěrné známce na hrací karty se zrušují.

Pokud není jinak stanoveno, platí o kolku z hracích karet, zejména o úrocích z prodlení a o vymáhání kolku z hracích karet, úroků z prodlení, zvýšení a pokut všeobecná ustanovení poplatková.

(1) Ode dne počátku účinnosti tohoto zákona smějí býti v republice Československé dány do oběhu pouze hrací karty, které budou opatřeny kolkem stanoveným v § 9.

(2) Výrobci hracích karet jsou povinni ohlásiti a předložiti podáním kolku prostým Ústřední státní pokladně republiky Československé v Praze, zemské finanční pokladně v Brně nebo Státní pokladně pro Slovensko v Bratislavě k okolkování všechny karetní hry, které nebyly dosud vyklizeny z výrobní místnosti.

(3) Prodavači hracích karet jsou povinni ohlásiti a předložiti podáním kolku prostým Ústřední státní pokladně republiky Československé v Praze, zemské finanční pokladně v Brně nebo Státní pokladně pro Slovensko v Bratislavě buď přímo nebo prostřednictvím berního úřadu k okolkování všechny karetní hry, které mají na skladě v den počátku účinnosti tohoto zákona. Zaplacený poplatek, po případě daň z hracích karet, se započte na kolkový poplatek, jenž má býti podle předcházejících ustanovení zaplacen.

(4) Výrobci a prodavači jsou povinni ohlásiti a předložiti všechny zásoby karetních her k okolkování podle odstavců 2 a 3 nejpozději do 30 dnů ode dne počátku účinnosti tohoto zákona; zároveň jsou povinni zapraviti příslušný poplatek.

(5) Hracích karet, které jsou v oběhu a nejsou kolkovány, smí býti používáno ke hře po uplynutí 90 dnů od účinnosti tohoto zákona jen tehdy, byly-li v této lhůtě předloženy k bezplatnému evidenčnímu označení. Ustanovení odst. 3 o úřadech, jimž jest karty předložiti k okolkování, platí obdobně.

(6) Porušení ustanovení tohoto paragrafu se trestá padesátinásobkem zkráceného kolku a propadnutím hracích karet.

Ministr financí stanoví vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení obrazec a barvu karetního kolku a vydá podrobnější předpisy o způsobu a podmínkách okolkování hracích karet a o zaplacení, po případě doplacení kolkového poplatku; pro Slovensko vydá tuto vyhlášku v dohodě s pověřencem financí v Úředním Věstníku.

(1) Poplatek ze sázek uzavřených bookmakery se zvyšuje o 100%, poplatek z výher při sázkách totalisátorských a bookmakerských v nejnižších třech stupních sazby o 50%, v dalších stupních o 100%; nejvyšší stupeň sazby poplatku z těchto výher se nahražuje sazbou 35% z výhry po odečtení sázkového vkladu (§§ 3 a 9, odstavec 1, písm. a) a § 7 cís. nařízení ze dne 29. srpna 1916, č. 282 ř. z., o poplatcích ze sázek totalisátorských a bookmakerských, jakož i o opatřeních k potlačení pokoutních sázek, ve znění § 5, písm. c) zákona ze dne 7. ledna 1920, č. 31 Sb., kterým se nově upravují válečné přirážky k poplatkům a mění některá ustanovení o poplatcích).

(2) Na Slovensku se vybírají poplatky ze sázek totalisátorských a bookmakerských podle zásad platných v zemích České a Moravskoslezské.

(3) Platné znění předpisů o poplatcích ze sázek totalisátorských a bookmakerských je obsaženo v příloze, která tvoří součást tohoto zákona.

(1) § 1 zákona ze dne 30. června 1921, č. 242 Sb., o dopravních daních, se doplňuje novým odstavcem tohoto znění:

(2) § 6 téhož zákona zní:

(3) § 9 téhož zákona doplňuje se dalším odstavcem:

(4) § 14, odst. 2 téhož zákona zní:

(1) Pro výpočet a vyměření poplatků, daně z obohacení a daní dopravních jest přepočítávati cizozemské hodnoty na koruny bez újmy odstavce 2 podle kursu, stanoveného ministrem financí jako průměrný kurs vždy pro kalendářní měsíc, v němž poplatková (daňová) povinnost vznikla. Přepočítací kursy budou uveřejňovány vyhláškou ministra financí v Úředním listě, pro Slovensko v dohodě s pověřencem financí též vyhláškou v Úředním Věstníku.

(2) Pro poplatky (daně), které se mají zapravovati kolky nebo užitím úředních kolkovaných blanketů, jest rozhodným poslední uveřejněný přepočítací kurs.

(1) Odchylkou od § 1 jest nadále používati vl. nařízení ze dne 21. listopadu 1940, č. 458 Sb., o dávkách za úřední úkony ve věcech správních, a zákona ze dne 20. prosince 1940, č. 340 Sl. z., o dávkách za úřední úkony ve věcech správních, spolu s předpisy, které na jejich základě byly vydány.

(2) Vláda se zmocňuje, aby v rámci ustanovení uvedených v odstavci 1 změnila a doplnila nařízením sazebníky dávek za úřední úkony ve věcech správních, při čemž sazba dávky za udělení státního občanství nesmí přesahovati 100.000 Kčs, za udělení jiných oprávnění nebo za poskytnutí výhod 50.000 Kčs a za jiný úřední úkon 15.000 Kčs.

(1) Poplatek ze společenské smlouvy podle saz. pol. 91/55, písm. A poplatkového zákona ve znění § 1 zákona ze dne 3. dubna 1925, č. 54 Sb., se zvyšuje na 100 Kčs; u spolků, které podle stanov mají právo zřizovati odbočky, činí tento poplatek 200 Kčs.

(2) Poplatek podle téže sazební položky pod písm. B, č. 1 se zvyšuje na 300 Kčs, pod písm. B, č. 2 c) se stanoví podle stupnice III., nejméně však částkou 300 Kčs.

(3) Nesplní-li strany, povinné ohlásiti obchodní smlouvu společenskou (disoluční) nebo poplatnou změnu takové smlouvy, tuto povinnost včas a řádně, může finanční úřad bez zavedení trestního řízení uložiti jim zvýšení v částce rovnající se řádnému poplatku, jež jsou povinny zaplatiti nerozdílnou rukou.

(4) Nejmenší poplatek podle § 6, písm. c) zákona č. 31/1920 Sb. se stanoví částkou 100 Kčs za kuks.

(5) Ustanovení §§ 118-119 zákona ze dne 6. března 1906, č. 58 ř. z., o společnostech s ručením omezeným, se zrušují.

(1) Z nabytí akcií (nakolkovaných nebo nových nebo obojích) dosavadními akcionáři při zvýšení akciového kapitálu společnosti akciových nebo komanditních na akcie z vlastního kapitálu reservního, včetně z převodu zisku, kromě zvýšení z reservního fondu stabilisačního (§§ 4 a 5 zákona ze dne 15. června 1927, č. 78 Sb., o stabilisačních bilancích), platí se zvláštní poplatek. Poplatek tento činí 30% z hodnoty podrobené poplatku z akcií, odůvodněnému zvýšením akciového kapitálu, pokud dosavadní akcionáři nabývají nároku na ně bezplatně (použitím kapitálu společnosti). Poplatková povinnost nastává vznikem nároku dosavadních akcionářů na tyto akcie. Zaplatiti tento poplatek jsou povinni dosavadní akcionáři, od nichž jej společnost vybere a odvede přímo způsobem stanoveným pro poplatek z akcií. Společnost ručí za zapravení poplatku. Pokud není stanoveno jinak, platí o tomto poplatku zákonná ustanovení o poplatcích z akcií.

(2) Tentýž poplatek platí se ze zvýšení podílů dosavadních společníků na společnostech s ručením omezeným a na těžířstvech, dojde-li ke zvýšení z prostředků shora uvedených a za týchž podmínek. Zaplatiti poplatek jsou povinni společníci, jejichž podíly se zvýšily; společnost (těžířstvo) za něj ručí. Jinak platí o něm ustanovení o poplatku ze smlouvy společenské.

Nebyla-li listina o záplatném splnění knihovně zajištěného závazku podrobena poplatku stupnicovému, podléhá výmazné prohlášení (svolení k výmazu, žádost o výmaz) poplatku podle stupnice II. z úplaty - bez újmy ustanovení saz. pol. 105/71, písm. b) popl. zák. Trvá-li závazek dále bez knihovního zajištění, nebo svoluje-li se k výmazu zástavního práva za úvěrní pohledávku, podléhá výmazné prohlášení témuž stupnicovému poplatku z hodnoty zajištěného závazku nebo zástavního práva.

Nebyl-li poplatek z účtů obchodníků a živnostníků zaplacen vůbec, správnou částkou, včas nebo předepsaným způsobem, vyměří se bez zavedení trestního řízení zvýšený poplatek ve výši desetinásobku poplatku, který nebyl zapraven nebo nebyl zapraven včas nebo předepsaným způsobem.

(1) Odchylkou od § 1 jest nadále používati

1. ustanovení § 3 vládního nařízení ze dne 25. ledna 1939, č. 11 Sb. I, kterým se upravuje výše některých poplatků stanovených v haléřových částkách;

2. vládního nařízení ze dne 19. prosince 1940, č. 112 Sb. z r. 1941, kterým se mění zákon o směnečném poplatku;

3. vládního nařízení ze dne 3. ledna 1942, č. 31 Sb., o dani z požární ochrany, a vládního nařízení ze dne 12. září 1942, č. 337 Sb., kterým se doplňují předpisy o dani z požární ochrany;

4. ustanovení o osvobození od poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech správních, obsažených v předpisech vydaných po 29. září 1938 z oboru jiného než výhradně veřejných dávek se týkajícího, a to až do doby, kdy skončí použivatelnost těchto předpisů.

(2) Úřady a důchodkové soudy, rozhodující o přestupcích předpisů o poplatcích, poplatkovém ekvivalentu, dani z obohacení, dani z obchodu cennými papíry, daních dopravních a dávkách za úřední úkony ve věcech správních hodnotí provedené důkazy podle volného uvážení.